„Zjednodušeně by se dalo říci, že krmítko pro zimní přikrmování ptactva může mít jakýkoliv tvar i podobu. K jeho výrobě lze použít nekonečné množství materiálů. Nejvhodnějším materiálem pro výrobu krmítka do zahrad na vesnicích je ale dřevo. Při výrobě krmítka je třeba dbát na to, aby bylo dostatečně prostorné, aby umožnilo konzumovat potravu i větším ptačím druhům,“ vysvětluje Miloš Maňásek.
Dodává, že velmi důležité je, aby otvory, kterými se malí opeřenci k potravě dostávají, neměly ostré hrany, aby z nich případně netrčely hroty hřebíků.
Krmítka pro ptáčky vyrábí Miloš Maňásek ze smrkového, dubového i borového dřeva.
„Mají podobu oploceného srubu. Dovnitř se dostanou malými okénky jen menší ptáci. Kosi, ti se mohou nazobat krmení na ploše mezi zábradlím a srubem,“ informuje velehradský nimrod a tvůrce krmítek.
Jejich stříšky musejí ten malý ptačí srub patřičně přesahovat. Nesmí do zastřešeného krmítka pršet ani sněžit, aby krmivo pro ptáky bylo uvnitř suché. Zvlhlé krmivo se totiž velmi rychle kazí. Důležité jsou na krmítku okrajové lišty či bočnice, aby z něj vítr nemohl krmivo vyfoukat.
„Ptáčci si v krmítkách rádi pochutnávají na prosu, semínkách slunečnice, lnu a dýní, máku, pšenici, loupaném ovsu, ale také na jádrech oříšků. K přikrmování ptáčků poslouží kromě krmítek i lojové koule nebo borová šiška obalená v tuku. Tyto dobroty jsou v zimě lákadlem pro ptáčky, kteří u nás přezimují,“ objasňuje Petr Šimčík, referent odboru životního prostředí Městského úřadu Uherský Brod, co mají lidé v zimě ptáčkům servírovat.
„Do ptačích krmítek by lidé rozhodně neměli dávat jakékoliv zbytky z kuchyně, především cokoliv slaného, kořeněného, přepáleného nebo uzeného. Ptáčci by se neměli krmit ani těstovinami, kynutým pečivem a chlebem. Zmíněná jídla jim způsobují zažívací potíže a mohou končit i jejich smrtí,“ varuje Petr Šimčík.
Vhodné a bezpečné umístění krmítka je na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 až 2 metry nad zemí a alespoň 3 až 4 metry od nejbližších stromů a keřů.
„Na strom v naší zahrádce ve městě a před chatu v rekreační oblasti Buchlovice-Smraďavka zavěšuji krmítka pomocí drátu nebo provazu. Ochráním tak malé opeřence před útokem koček, na Smraďavce i před kunami,“ uvede bezpečnou funkčnost krmítka Karel Dostál, bydlící v blízkosti jednoho z hradišťských parčíků.
