O tom, kterou verzi preferovat, není zatím rozhodnutý starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS), zatímco zastupitel Michal Dvouletý (Soukromníci Svobodní Nezávislí - Naplno pro Hradiště) navrhuje k tomu zorganizovat místní veřejné referendum. Zastupitelstvo se má ke studii vyjádřit pravděpodobně na svém zasedání 14. června.

Jako dvě ekonomicky nejvýhodnější varianty modernizace teplárny studie vyhodnotila přechod na spalování zemního plynu v kombinaci se zařízením na energetické využití odpadu (ZEVO).

Obě varianty se liší pouze počtem nových kogeneračních jednotek. Na třetím místě studie uvádí variantu spalování zemního plynu bez ZEVO (tři plynové kotle a tři nové kogenerační jednotky) a na čtvrtém místě výstavbu kotlů na spalování biomasy.

Možnost výroby a spalování bioplynu byla pro potencionální nedostatek bioodpadu v blízkém regionu vyloučena.

„Pokud společníci výběr varianty schválí, budeme schopni našim zákazníkům nabídnout nejnižší možné ceny tepla a do značné míry budeme nezávislí na budoucím vývoji ceny zemního plynu nebo na bezpečnosti jeho dodávek z Ruska,“ uvedl jednatele společnosti CTZ Kamil Ondra.

Kromě toho podle něj město získá jistotu, že nebude mít potíže s likvidací zbytkového komunálního odpadu po zákazu skládkování v roce 2030 a že poplatky za jeho likvidaci budou stabilní a přiměřené.

„Podle našich posledních informací Zlínský kraj neplánuje výstavbu centrální spalovny komunálních odpadů, protože nemá k dispozici teplárenskou soustavu, která by vyrobené teplo využila,“ dodal Kamil Ondra.

Připravovaná modernizace teplárny v Uherském Hradišti je podle Michala Dvouletého jedním z nejzásadnějších rozhodnutí, které ovlivní život v metropoli Slovácka na dlouhé desítky let dopředu.

„Je proto správně, aby to byli občané města, kteří rozhodnou, jestli má být součástí této modernizace také vybudování spalovny komunálního odpadu pro celé Uherskohradišťsko. Jde o velké peníze, které se týkají nejen vlastní investice, ale také ceny tepla či nákladů spojených s likvidací komunálního odpadu, či o kvalitní životní prostředí, o které občané našeho města nesmí přijít,“ řekl Michal Dvouletý.

Proto vyzval vedení uherskohradišťské radnice, aby k modernizaci teplárny vypsalo místní referendum.

„Ať lidé sami rozhodnout o tom, zda dají přednost spalovně komunálního odpadu či jiným variantám. Navíc blížící se volby do Poslanecké sněmovny dávají příležitost, jak místní referendum uspořádat bez zbytečných nákladů a maximálně komfortně pro občany našeho města,“ poznamenal Michal Dvouletý.

Stanislav Blaha si myslí, že momentálně se ještě nelze přiklonit k žádné konkrétní variantě.

„Z mého pohledu je nyní ve hře jak varianta se ZEVO, tak také čistě plynová. Na základě studie můžeme pouze zúžit počet uvažovaných variant a následně musíme vést relevantní diskuzi o té, kterou jako město budeme preferovat. Kromě ekonomických a environmentálních kritérií je nutno posoudit ještě další důležité faktory,“ sdělil starosta.

V úvahu bere také fakt, že v loňském roce více než 2 000 občanů města podepsalo petici, ve které poukazovali na možná úskalí, pokud by byla zvolena jiná než čistě plynová varianta.

„Než budu schopný udělat sám za sebe rozhodnutí, kterou variantu podpořím, budu potřebovat další informace, abych vše mohl objektivně posoudit,“ dodal Stanislav Blaha.

V prosinci roku 2019 schválili zastupitelé města uzavření memoranda města a společnosti MVV Energie CZ, které se týkalo modernizace teplárny v Mařaticích. Ta patří pod společnost CTZ, v níž má město podíl ve výši 49,04 %. Obě strany se v memorandu dohodly, že jejich společným cílem je ukončit spalování uhlí a že přejdou na takové palivo nebo kombinaci paliv, které zlepší stav životního prostředí na území města a zároveň zajistí stabilní cenu tepelné energie pro zákazníky CTZ a přiměřené náklady za likvidaci odpadu pro občany, podnikatele i město. Společnost CTZ následně v březnu 2020 zadala VUT Brno, Ústavu procesního inženýrství zpracování studie, která měla posoudit různé technologické varianty modernizace.

Podle výsledků studie jsou jednotlivé varianty co do ekonomické výhodnosti seřazeny takto:

1. spalování zemního plynu v kombinaci se zařízením na energetické využití odpadu (ZEVO) s dvěma kogeneračními jednotkami

2. spalování zemního plynu v kombinaci se zařízením na energetické využití odpadu (ZEVO) s jednou kogenerační jednotkou

3. spalování zemního plynu bez ZEVO (tři plynové kotle a tři nové kogenerační jednotky)