Od ramadánu přešli na Ježíška a vyděsilo je, když poprvé spatřili sníh
„Moje maminka pochází z Kunovic a tatínek z Jakarty. Je muslim, takže přísně dodržoval ramadán a my jsme museli s ním. Mamka je však křesťanka, takže české Vánoce jsem tak trochu poznal už v Indonésii,“ prozradil Adimír. Zároveň dodal, že doma měli Vánoce napůl. „V pokoji byl ozdobený stromeček a k večeři buď filé s bramborovou kaší, nebo kuře. Bramborový salát mamka umí, ale v Indonésii ho nikdo nezná,“ poznamenal Adimír s tím, že si doma i dávali dárky.
Adimír: Vánoce jsou zábavné
Tatínek prý seděl u stolu s nimi, avšak raději dodržoval měsíc, kdy od svítání do soumraku nejedl, nepil ani nekouřil. Podle Adimíra je křesťanství jednodušší než být muslim. České Vánoce se mu líbí víc, jsou prý zábavnější.
Největším šokem pro něj bylo, když před šesti lety přiletěl do Čech a poprvé spatřil sníh. „Nechápal jsem, proč na mě padá něco bílého a studeného. Bylo to zvláštní. Zima je to jediné, co mi v Čechách vadí, nesnáším mikiny a bundy, to jsem nikdy nenosil,“ dodal.
Podobnou zkušenost zažil ve svých sedmi letech Štefan Abdulrahman. Ten se na Slovácko přistěhoval ze Sýrie. „Sníh byl pro mě překvapením. Podivně bílá studená věc pro našince. S roky strávenými tady jsme však začali slavit i Vánoce,“ prozradil Štefan, který nyní studuje na zlínské univerzitě.
„Zdobíme stromeček, setká se rodina, ale kapr je nic moc, takže míváme lososa. Zazvoní zvonek a zazpívá se nějaká ta koleda. Tematicky se nám to teda moc nezdá, ale hudba docela pěkná. My děti také dostáváme dárky dvakrát do roka,“ řekl Štefan s tím, že tatínkova rodina je islámská. V Sýrii jsou však jiné svátky, které mají s Vánocemi společné jen ty dárky.
