Letos jimi byli v rolích starších stárků Matěj Gejdoš (22), civilním zaměstnáním skladník v boršickém zemědělském podniku, a Lucie Fryštáková (21) z Boršic, studentka Vysoké školy Tomáše Bati v Uherském Hradišti. Oba byli o víkendových hodech už popáté členy tupeské hodové chasy a čtyři a půl roku jsou jeden druhému druhé „já".
Poslání mladších stárků bezezbytku naplnili Štěpán Gejdoš (20), zaměstnanec zemědělského podniku ve Zlechově, a Kateřina Kedroňová (23), studentka medicíny.
„Se Štěpánem jsme se poznali na tupeských hodech, ač jsme spolu v páru nešli, 13. října před dvěma roky. Zakoukali jsme se do sebe a o čtyři dny později jsme začali spolu chodit. Takže dnes slavíme takové malé výročí," svěřila se mladší stárka, které učaroval folklor. „Hody jsou malá svatba. Já myslím, že to bude platit i u nás," podotkl hrdě i s jistotou Štěpán.
Na atributy hodů - práva, které oběma párům nazdobila učitelka Alena Macková, byli hodoví vládci hrdí a bedlivě je střežili. „Devatenáct let zdobívala hodová práva moje maminka. Když před třemi roky zemřela, chopila jsem se této činnosti já a zdatnou pomocnicí se mi stala Terezka Mortonová, členka hodové chasy," vysvětlila tupeská kantorka. Neodpustila si poznámku, že při loňských a předloňských hodech došlo k pokřivení koster práv, takže jejich příprava na hody byla dost náročná.
Zatímco mladší stárek si vyzvedl stárku i s právem u jejích rodičů, starší stárek si pro právo došel k Muzeu keramiky, kde jej ukrývala a s rodiči a příbuznými opatrovala jeho boršická přítelkyně Lucie. Než chasa zamířila pro povolení hodů k obecnímu úřadu, zastavila se i se svými stárky v amfiteátru Orlovny a představila se tam veřejnosti spolu s dětským folklorním souborem Čutora a cimbálovou muzikou Džbánek tanci a zpěvy. Při vystoupení, které po zamračeném dnu dokonce provázelo sluníčko, vynikly svébytné kroje Tupesanů, jež jsou řazeny do hradišťského Dolňácka, typem ale do kroje polešovického.
„Ta naše hodová chasa zraje jako víno a ukazuje to nejlepší, co v ní je. Děti v souboru Čutora a cimbálové muzice Džbánek jsou dobrým podhoubím budoucích hodových chas a stárků," neskrýval radost starosta Tupes Oldřich Vávra. Při povolování šestapadesátých hodů si velice považoval toho, že se chasa v tak hojném počtu sešla a mládenci a děvčice se do krásných hodů vypravili. „Dík patří i rodičům stárků a chasy, že krojovanou mládež ve slováckém zvyku podpořili," dodal starosta Tupes.
