„Obchvat Těšov-Újezdec, přechodová lávka sídliště Olšava, enviromentální park sídliště Olšava, to všechno jsou projekty, které kvůli restitucím mají červenou. Pokud by církev žaloby do konce loňského roku nepodala, mohli jsme začít pracovat. Teď budeme muset počkat na rozhodnutí soudu a případně vyjednávat s jejími hodnostáři," naznačil starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar. Mimo zemědělské pozemky se podle něj jedná také o plochy zasahující do intraviánu města, což tamní radnici již několik let komplikuje dokončení investičních záměrů. „Předmětem sporu je zhruba sto dvacet hektarů, které převážně obhospodařuje ZEMASPOL. Předpokládám, že pokud by církev u soudů uspěla, proběhnou zde jednání pouze o ceně nájemného, ale samotná půda zůstane pod správou družstva," doplnil starosta.

Hlavní ekonomka společnosti ZEMASPOL Marie Dvoříčková potvrdila, že firma skutečně obhospodařuje také část městských pozemků. „Že by právě tyto pozemky měly být předmětem restitucí, o tom nic nevím. Pro nás se však prozatím nic nemění. Pracovat budeme dál, uvidíme, jaké podmínky pronájmu nám určí církev, pokud soudní při vyhraje. V současnosti sice spravujeme několik parcel patřících náboženským společnostem, ale ceny pronájmů nemusí být stanoveny stejně," upřesnila Marie Dvoříčková.

S žalobami se podle Patrika Kunčara ale dalo počítat, 31. prosinec minulého roku byl totiž poslední možností, kdy je církve mohly podat. Doslova za pět minut dvanáct rozesílaly náboženské společnosti žaloby, kterými se chtěly ujistit, zdali na pozemky mají nárok nebo ne. „Je to logický krok z opatrnosti, neboť kdyby měla církev na pozemek právo, ale nepodala by žalobu, nemovitost by již nezískala. Podstatou soudního sporu však není, zdali na půdu má právo. O čem soudy budou rozhodovat, je otázka, zdali by se tato půda měla navrátit církvím, nebo zdali je její kompenzace vyčíslena v sumě, kterou stát postupně náboženským společnostem vyplácí," uvedl na pravou míru Patrik Kunčar.

Stát se zavázal v rámci restitucí vrátit církvím majetek v hodnotě 75 miliard korun a během dalších 30 let vyplatit 59 miliard korun. Soudy tak budou rozhodovat, zdali pozemky v Uherském Brodě patří do první skupiny majetkových restitucí, nebo zdali patří do druhé skupiny peněžitých restitucí. V druhém případě by totiž zůstaly majetkem města, což by také urychlilo realizaci plánovaných projektů.

Na rozdíl od Uherského Brodu je však například v Uherském Hradišti pouze jeden pozemek, na němž stojí parkoviště a chodníky, který je nyní ve správě státu, a mohou se jej církevní restituce týkat. Přestože o plochu za panelovým domem ve Františkánské ulici projevuje zájem také hradišťská radnice, bude muset počkat jak vyrovnání dopadne. Žaloby o určení vlastnického práva přitom vede Arcibiskupství olomoucké ještě další dvě. V Kunovicích a na Velehradě. „Obecně se jedná o protesty proti převedení pozemků do majetku města, o němž jsme přesvědčeni, že proběhlo v rozporu s takzvaným blokačním paragrafem, respektive opatřením, které v počátcích 90. let minulého století zamezilo jakémukoliv nakládání s historickým církevním majetkem," vysvětlil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. Ve skutečnosti se tak podle jeho slov žaloby vztahují na stát, jenž neměl v minulosti právo nakládat s církevním vlastnictvím. Kdo na to však nejvíce doplácí, jsou zatím jednotlivá města.