Původně měl doma na dvorku jen jednu klec s andulkami a nyní chová kolem dvou set papoušků. „Asi před deseti lety jsem se začal víc zajímat o mutační genetiku u Neofém modrohlavých. Nyní jich mám okolo padesáti párů v různých vzácných barevných mutacích,“ prozradil Michal. Má mnoho kamarádů v zahraničí, převážně v Holandsku, ale i v Belgii a Německu, kteří se také specializují na Neofény. S těmi si Michal vyměňuje zkušenosti, fotografie, ale i papoušky, protože k chovu je potřeba také nepříbuzná krev. „Je to krásné napětí, když složím pár a čekám na to, co mi odchová, protože si můžu spočítat, jaké nové mutace se mi vylíhnou v hnízdě. A můžu si jen představovat, jak budou vypadat, až jim naroste peří,“ podotkl Michal. Své papoušky krmí potravou ze zahraničí, protože je kvalitnější a bez nečistot. Vzhledem k počtu chovaných kusů se o papoušky spolu s ním stará celá rodina, především maminka. Mají doma několik druhů amazoňanů, papoušky Žako kongo a Ary. Ty však nejsou ochočené, protože byly přivezeny z pralesa z Ameriky. „Nyní se mi vylíhla mláďata žaka. Dokrmuji je ručně, protože kdyby je krmila samice, nebyla by zvyklá na člověka a nešlo by je ochočit,“ vysvětlil Michal. Péče o mláďata je pro něj velmi náročná. Když se mládě vyklube z vajíčka, musí se krmit každé dvě hodiny. Až postupem času se intervaly mezi krmením zvětšují. Mladí papoušci začínají sami jíst kolem třetího měsíce od vyklubání. Od malička musí být v inkubátorech. Ostatní papoušky krmí Michal jednou denně a velké musí kropit vodou. Chov je pro Michala časově náročný, na učení má čas až pozdě večer, ale je to jeho koníček.