Naposledy to zkoušela na Základní škole U Pálenice v Kunovicích, avšak marně. Mají obsazeno. „Chybí mně rok do důchodu, ale nechci být jako nezaměstnaná společnosti na obtíž. Potřebuji něco dělat, to, že jsem na úřadě práce, mě uráží," tvrdí vystudovaná kulturoložka, která například loni pracovala jako terénní pracovnice pomáhající romské komunitě. Volných pracovních míst ve školách je totiž málo a poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku. Mladí absolventi fakult tak často nenachází uplatnění v oboru. Na území hradišťského okresu úřad práce v současnosti eviduje 58 pedagogů ucházejících se o zaměstnání, nepočítaje učitele mateřských škol a vychovatele.

„Jejich průměrný věk činí 39 let a v evidenci jsou v průměru 548 dní. Průměrná délka evidence uchazečů je přitom asi 460 dní," interpretovala statistiku krajská mluvčí úřadu práce Miriam Majdyšová. Od loňského listopadu do dneška školy úřadu nahlásily čtyři volná místa pedagoga angličtiny, dvě pozice středoškolských kantorů, jednu příležitost pro akademického pracovníka a šest možností zaměstnání učitele odborného výcviku.

„Je však třeba připomenout, že neexistuje povinnost volná místa úřadu hlásit," doplnila Majdyšová. Klidně i třicet zájemců na jedno volné místo se hlásí do konkurzů na kunovické základní škole U Pálenice. „Je z čeho vybírat. Jsem rád, protože můžeme vzít lidi, kteří jsou nejen dobří, ale také zapadají do mančaftu a s nimiž jsme schopni sdílet nějaké společné hodnoty. Samozřejmě opačný náhled na problém mají absolventi. Jenže ne všichni z nich na pedagogiku mají. Kantorem se člověk z velké části rodí a navíc vysoké školy, čest výjimkám, s dobou zrovna nejdou," přidává svůj pohled na věc ředitel školy Marek Tvrdoň.

Jak je ale možné, že ještě před pár lety se do školství takové množství zájemců ani náhodou nehrnulo a absolventi pedagogických fakult, kteří ovládali cizí jazyk, raději houfně podnikali například v překladatelství?

Ředitel uherskohradišťského gymnázia Zdeněk Botek to vysvětluje z ekonomické stránky.

„Bývalý ministr školství Josef Dobeš, který v resortu působil mezi lety 2010 a 2012, sice nebyl moc oblíbený, ale učinil poměrně zásadní krok. A sice zvýšil minimální výši startovacího tarifu pro učitele z 16 na 20 tisíc korun. A to už je pro mnohé absolventy univerzit velmi zajímavá částka," vysvětlil ředitel Botek, který řeší žádosti uchazečů o zaměstnání na gymnáziu prakticky denně.

Podle údajů z úřadu práce však pedagogové na Slovácku nepatří do skupiny profesí nejvíce postižených nezaměstnaností. Hůře jsou na tom například pomocné profese, prodavači, kuchaři, číšníci a pracovníci ve stavebnictví. Naopak nejžádanější jsou obchodní zástupci, pojišťovací a finanční poradci či kvalifikovaní pracovníci ve strojírenství.