Uspořádala jej Folklorní agentura Buchlovice spolu s firmou Jan a Václav Kozákovi – šlechtění česneku, Česnek.cz Poběžovice u Holic. Bohatým programem semináře, v němž zaznělo jedenáct odborných přednášek na „česnekové“ téma, moderoval jeden z jeho hlavních organizátorů Miloslav Hrdý. Účastníky přišel pozdravit a přiblížit jim městys pod Buchlovem jeho místostarosta Bořek Žižlavský, o aktivitách Folklorní agentury Buchlovice pohovořil František Hrňa.

S velkou pozorností účastníků se setkala přednáška profesora Tomáše Lošáka z brněnské Mendelovy univerzity, která se týkala problematiky výživy a hnojení cibulovin, zvláště česneku sírou, která je velice důležitým makrobiogenním prvkem. „Ovšem nesmíme síru vytrhávat z celého konceptu harmonické, tedy vyrovnané výživy rostlin. Jinými slovy, česnek potřebuje všechny makroprvky, jako je dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík a právě i tu síru. Potřebuje i prvky stopové, jako je bor, zinek, mangan a další,“ řekl profesor Lošák.

ČTĚTE TAKÉ Košty pálenek a výstavy vín na Slovácku, 2017

Síra je podle jeho slov důležitá proto, že zvýší účinnost využití živin, hlavně dusíku. Tedy zvýší se výnos česneku, ale také se podpoří některé sirné metabolity, tedy obsahové látky v česneku, které jsou velmi prospěšné pro lidské zdraví. „Hnojení sírou přispívá ke zvýšení výnosu česneku, ale přispívá i ke zvýšení jakosti obsahových látek důležitých pro člověka, ale taktéž se zvýší jeho skladovatelnost,“ konstatoval Tomáš Lošák.

Jan Kozák z Poběžovic, který se řadu let zabývá šlechtěním česnekových odrůd a jeho pracoviště se stalo největším producentem česnekové sadby v Česku, zhodnotil uplynulou sezonu při pěstování česneku. „Pro některé pěstitele to byla sezona dobrá, pro mnohé velmi špatná, celkově tedy podprůměrná. Záleželo na tom, v kterých regionech republiky pršelo nebo nepršelo,“ stručně shrnul vysvětlení Jan Kozák.

ČTĚTE TAKÉ VIDEO: Jsme jako na Titaniku, říkají adeptky na Českou Miss

Bez okolků přiznal, že pro jeho firmu byla loňská sezona, co se týče produkce česneku, podprůměrná. Smutnil, že český česnek se lépe realizuje na zahraničním trhu než v naší vlasti. „Zahraniční zákazníci jsou za český česnek ochotni zaplatit až o padesát procent více než obchodní organizace v Česku,“ zvedl varovně prst pěstitel česneku z Poběžovic.

O kontrole trhu s česnekem a jejích výsledcích se zmínila Šárka Hanzelková ze Státní potravinářské a zemědělské inspekce Brno. „Uvědomujeme si důležitost a význam kontroly a snažíme se důslednou kontrolou pomáhat českým producentům česneku. Naše kontrolní činnost probíhá také v zájmu spotřebitelů,“ konstatovala inženýrka Hanzelková.

SOUVISEJÍCÍ Česnekový festival v Buchlovicích zahltily tisíce lidí

Česnek potřebuje minerální hnojiva, tvrdí profesor Tomáš LošákPátého celonárodního semináře O česneku se v úterý 21. února zúčastnil také Tomáš Lošák (na snímku), profesor pro obor agrochemie a výživy rostlin, působící na Mendelově univerzitě v Brně. Než po skončení první přednášky na semináři odcestoval do Visegrádu v Maďarsku, kde ho čekala rozsáhlá přednáška na téma Význam půdní organické hmoty na půdní úrodnost, určená pro zemědělce ze Slovenska, odpověděl exkluzivně Deníku na dvě otázky. Tomáš Lošák na národním semináři o česneku v Buchlovicích.

Čím by měli drobní pěstitelé česnek hnojit? Na co by měli položit největší důraz, aby vypěstovali kvalitní česnek a dosáhli dobrých výnosů?
Obsah síry v organických hnojivech typu kompostu nebo hnoje je velmi nízký a navíc, česnek se jimi nehnojí. Takže je potřeba využít takzvaná průmyslová neboli minerální hnojiva v podobě granulí, prášků, krystalek nebo v kapalné podobě. Ideální je využít hnojiva, kde je vlastně síra doplňkem dalších živin, to znamená, jsou to hnojiva dusíkatá. Nejznámější je síran amonný, ale síra je součástí dalších hnojiv, například fosforečných, jednoduchý superfosfát, síran draselný, hořečnatý nebo oblíbená hořká sůl. Zmíněná hnojiva je potřeba zakoupit a aplikovat před sázením česneku. V případě, že se jedná o ozimý česnek, doporučuji jich část aplikovat na podzim před sázením a druhou polovinu pak na jaře, a to jako podporu zmíněné plodiny.

Je možné před výsadbou česneku navézt na pole hnůj nebo kompost?
Běžně se používá hnůj k předplodině a česnek je plodina takzvané druhé nebo třetí trati. Sází se tedy druhým až třetím rokem po vyhnojení chlévským hnojem, eventuálně kompostem. To je velmi důležitá zásada. Průmyslová nebo minerální hnojiva se sírou, která jsem už vyjmenoval, je velmi dobré aplikovat zčásti před sázením česneku a zčásti v době vegetace. Průměrná dávka síry vychází zhruba na dávku 30 kilogramů čisté síry na hektar, tedy na deset tisíc metrů čtverečních. A to už si každý pěstitel odvodí na to svoje malé políčko.