„Ve čtvrtek odpoledne, kdy byla vlhkost zrna, jak se říká, tak na hraně ke sklizni, jsme vyjeli třemi vlastními kombajny ukrojit další úrodu z porostů ozimé pšenice. Po čtyřech hodinách sklizně, tedy v devatenáct hodin, začalo pršet a bylo po práci,“ povzdechl si Jaroslav Králík starší, spolumajitel huštěnovické společnosti s ručením omezeným Fyto Králík. Podle jeho včerejšího vyjádření spadly ve čtvrtek večer na Huštěnovicku čtyři milimetry srážek, které odsoudily sklizňové práce k další přestávce.

„Letos pěstujeme ozimou pšenici na dvě stě šedesáti hektarech, jarní pouze na šedesáti. Se sklizní obilí jsme začali 12. července. Nevzpomínám si, že bychom za svoji dlouholetou zemědělskou praxi začali se sklizní tak brzy,“ okomentoval Králík zahájení sklizně den před svátkem sv. Markéty, které od nepaměti příslušelo hodit srp do žita. Alespoň to tak tvrdí pranostika.

„Ze zkušenosti vím, že čím dříve žně začnou, tím jsou horší. Ale pro nás tak časné zahájení sklizně s poměrně vysokými výnosy obilí bylo velice milým překvapením. Ještě před začátkem sklizně sto sedmdesáti hektarů řepky jsme z polí dostali po střechu zrno velmi ranné ozimé pšenice z osmdesáti hektarů,“ prozradil Králík.

I když úroda té nesklizené pšenice, která zatím nepolehla, se jeví jako dobrá, o konkrétních hektarových výnosech nechtěl Králík hovořit. „Až budou všechny plochy pšenice vymláceny a obilí bude pod střechou, pak můžeme hovořit o dosažených výnosech,“ připustil Králík.

Na konci srpna čeká jeho firmu ještě sklizeň třiceti hektarů kmínu. „Ten nám na čtyřiceti hektarech vymrzl, takže jsme ho museli nahradit jarní pšenicí,“ dodal majitel firmy Fyto.