Letos dávivým kašlem ve Zlínském kraji onemocnělo už 15 lidí. Účinek povinné vakcíny po letech slábne, další dávky pojišťovny nehradí

Dospělý za vakcínu zaplatí 750 korun

Účinek povinného očkování po šesti až dvanácti letech klesá a očkování v dospělosti už pojišťovny nehradí. Jedna vakcína, která obsahuje také očkovací látku proti záškrtu a tetanu, stojí asi 750 korun. Je třeba se očkovat každých deset let. Podle strategie Národní imunizační komise se očkování doporučuje hlavně nastávajícím rodičům, sourozencům a prarodičům v rodinách, kde je očekáváno narození dítěte.

Očkování proti černému kašli je povinné od roku 1958. Po zavedení očkování počet případů rychle klesl jen na desítky případů ročně a u dětí se už černý kašel objevuje vzácně.

„I přes výrazný pokles se ale onemocnění dál v lehčí formě udržuje mezi dospělými a adolescenty, z nichž někteří mohou být i nosiči bakterie. To je mimo jiné jeden z důvodů, proč není možné onemocnění černým kašlem úplně trvale vymýtit a proč počty nemocných mírně stoupají," vysvětluje vedoucí protiepidemického odboru KHS ZK Hana Tkadlecová.

Dostává k nám ze sousedních krajů

Černý kašel se podle statistik Státního zdravotního ústavu hojně vyskytuje v sousedních krajích, konkrétně v Jihomoravském a na Vysočině. Právě z Jihomoravského kraje se do okresu Uherské Hradiště dávivý kašel velkou měrou dostává.

„Bohužel je to tak. Lidé si navíc zvykli cestovat za hranice naší země, kde se černý kašel také ve velké míře vyskytuje," konstatuje primářka infekčního oddělení Uherskohradišťské nemocnice Eva Černá.

Dávivý kašel se podle ní neblaze podepsal na zdraví obyvatel Zlínského kraje. „Zjistili jsme, že imunita místních lidí není tak vysoká, aby se mohli této nemoci bránit," dodala Černá.

Černý kašel se podle lékařů u dospělé populace objevuje sporadicky a v lehčí formě. Často nebývá diagnostikován, protože je třeba na něj provést cílený laboratorní test.

„Setkala jsem se s lidmi, kteří tuto nemoc přešli i sami," potvrzuje praktická lékařka ze Starého Města Marcela Šupková.

Při léčbě se podle ní standardně nasazují antibiotika. „Ta ale nesmějí obsahovat penicilinovou složku, jelikož jsou proti ní bakterie černého kašle imunní," dodala Šupková. Pokud onemocní starší dítě či dospělý člověk, projevuje se černý kašel většinou jako nehorečnaté respirační onemocnění s obtěžujícím dlouhodobým kašlem.

Dospělý nositel bakterie ovšem může nakazit vnímavé malé děti ve svém okolí.

„Rodinní příslušníci jsou nejčastějším zdrojem infekce pro vnímavého kojence. Člověk je infekční na začátku onemocnění, asi první dva až tři týdny. Inkubační doba nemoci se pohybuje nejčastěji mezi sedmi až deseti dny," informovala Hana Tkadlecová z krajské hygienické stanice.

Nesmějí k dětem

Nemocní se podle ní musejí vyhýbat kontaktu s velmi malými neočkovanými dětmi. Pro ty je totiž černý kašel závažným onemocněním, mohou se kvůli němu udusit. „V minulých letech na dávivý kašel v České republice zemřely tři děti," upozornila Tkadlecová.

Černý kašel představoval ještě v polovině minulého století pro kojence a malé děti velice vážnou hrozbu. Ještě před 2. světovou válkou bylo hlášeno několik stovek úmrtí na černý kašel ročně. Onemocnění prodělané v útlém věku navíc mívalo často i trvalé následky.

Co je černý kašel, jak se přenáší a léčí?

Černý kašel nebo dávivý kašel (lat. pertussis, počeštěně někdy pertuse) je infekční bakteriální onemocnění, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí.

Onemocnění se zjišťuje podle příznaků kašle, teploty nebo podle kultivace vykašlaného hlenu, ve kterém je obsažena bakterie Bordetella pertussis.

Při léčení tohoto onemocnění se používají širokospektrální antibiotika.   Zdroj: Wikipedie a oslovení lékaři

JAKUB SCHMID