„Lidé si zvykli sledovat čapí život prostřednictvím webkamer. Proto o obyvatelích čapího hnízda v našem městě míváme slušný přehled,“ uvedl staroměstský starosta Kamil Psotka.

Speciální konstrukcí zpevněné hnízdo na starém komíně původního mlýna v Drslavicích přivítalo své čapí nájemníky rovněž na konci března.

„Nejsem si jistý jestli tam už nejsou čápi dva, ale ten první tento rok dorazil v posledních březnových dnech,“ prozradil Deníku starosta Drslavic Rostislav Mihel. Ten má v úmyslu na konci hnízdící sezony rám hnízda nechat opravit a zpevnit.

K slzám dojalo návštěvníky benefice v Hradišti Desatero cimbalistky Múčkové. Cimbálová muzika Danaj s cimbalistkou Magdalenou Múčkovou
K slzám dojalo návštěvníky benefice v Hradišti Desatero cimbalistky Múčkové

To v Dolním Němčí v Komenského ulici obsadil čáp ve středu 6. dubna hnízdo z předchozích let vytvořené na speciálně postavenému sloupu.

„V ten den jsem letos poprvé slyšel klapání čapího zobáku. Tak jsem ho šel k oknu pozdravit ve chvíli, kdy si na hnízdě protahoval křídla,“ nechal se slyšet Petr Mahdal, bydlící s rodinou v domě naproti tamnímu čapímu hnízdu.

Také Šumičané mají v obci čapí hnízdo kam se opeřenci vracejí.

„Vloni po dlouhé době kupodivu vynechali a nepřiletěli. Letos už u nás jeden sídlí. Hnízdo je na sloupu elektrického vedení a už jsem byl svědkem toho, jak tam dochází ke zkratování. Jsme ale připraveni přemístit hnízdo do bezpečnějšího prostoru,“ řekl starosta Šumic Josef Jančář. Ten prozradil, že už má obec naprojektovanou novou hasičskou zbrojnici s věží na sušení hadic, jejíž součástí by měl být i prostor pro čapí hnízdiště.

Čápi v Kostelanech nad Moravou
Dobří čápi se do Kostelan nad Moravou rádi vracejí

Elektrické dráty? Smrtelné nebezpečí

Čápi bílí podle ornitologů rádi hnízdí na přehledném místě, z něhož mají dobrý rozhled do okolí. Jako vhodné se jim proto jeví v krajině sloupy elektrického vedení nebo třeba stožáry. Čápi ale velmi snadno dráty přehlédnou, zejména za mlhy.

„Pro čápata, která se učí létat, jsou elektrické dráty značným smrtelným nebezpečím,“ potvrdil zlínský ornitolog Oldřich Kužílek.

Josef Jančář má zkušenost také s čápem černým. „Jeden čas jsem ho vídával přilétat k řece Olšavě. Byla to rarita. Hnízdil prý někde v lese u Polichna,“ uvedl Josef Jančář.

Čáp černý je o něco menší než běžnější čáp bílý: délka jeho těla dosahuje 90–105 cm a rozpětí křídel 173–205 cm. Váží 2,4 až 3,2 kg. Kromě bílého břicha je tělo celé leskle černé. Tento plachý, vzácnější obyvatel lesů, pahorkatin a lužních lesů žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá schováno v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách. Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny. Čápi se živí převážně rybami a drobnými živočichy, které loví hlavně v menších vodních tocích. Snáší obvykle 3–5 vajec, ze kterých se po měsíci líhnou mláďata.