VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bývalý šéf pohraničních policistů Kubáník: běženkyně se nám snažila prodat dítě

ROZHOVOR / Letos uplynulo 25 let od doby, kdy ve Starém Hrozenkově, Strání a dalších obcích moravskoslovenského pomezí vznikly státní hraniční přechody mezi Českou a Slovenskou republikou.

9.2.2018
SDÍLEJ:

Josef Kubáník staršíFoto: DENÍK/Blanka Malušová

Ve své pravomoci je měl Josef Kubáník, který odešel do důchodu těsně před tím, než došlo k jejich zrušení. Ten v rozhovoru pro Slovácký deník zavzpomínal mimo jiné na to, jak před 25 lety k rozdělení Československa došlo a popsal svoji zkušenost s běženci, kteří se tehdy státní hranici v Bílých Karpatech snažili ilegálně překročit, aby mohli pokračovat dál na Západ.

Jak to vypadalo ve Starém Hrozenkově a jeho okolí před těmi 25 lety?
Tady se nic nedělo, součinnost mezi Čechy a Slováky se nedala jen tak z ničeho nic přerušit. I když musím říct, že ze slovenské strany tam už byly nějaké náznaky. Slováci jsou totiž hrdější národ než my. Kopaničářská řeč je s tou z druhé strany hranice – Horná Súča nebo Drietoma – dost podobná, přesto byl s češtinou už tehdy trochu problém. Příklad můžu uvést z doby, když jsme jezdili hodně nakupovat do Trenčína. Pamatuju si případ, kdy jsem přišel do obchodu, potřeboval jsem indukční cívku. Přede mnou stál Čech a česky se ptal, jestli nemají indukční cívku. Prodavačka mu odpověděla ne, a že se má zeptat za týden. Já, protože jsem znal jejich mentalitu, jsem se nadrzo zeptal na to samé hned po něm, ale slovensky. Hned mi nabídla několik druhů. Byl jsem tam se synem, který se mě udiveně ptal, jak jsem to mluvil a hlavně proč. Vysvětlil jsem mu, že jsem musel mluvit slovensky, jinak bych cívku nedostal. Tady byla spousta smíšených manželství. Zajímavé je, že když se moje kamarádka vdala za Slováka a odstěhovali se do Nového Mesta nad Váhom, musela začít hned mluvit slovensky. Naopak to ale tak nefunguje. Na Kopanice se vdalo taky několik Slovenek, dnes už jim je třeba i přes osmdesát, ale pořád mluví slovensky. My Moraváci se více přizpůsobíme. Slovenská národní hrdost je daleko vyšší než naše.

Na přelomu let 1992 a 1993 se tedy ještě žilo na Slovácku beze změny?
No, bylo cítit ve vzduchu, že se to v Praze pomalu mlelo. Věděli jsme, že k něčemu dojde, ale pořád se vše tutlalo. V lednu 1993 vyjel Václav Klaus na Slovensko a na hranicích byly už někde celníci. Tady v Hrozenkově byla tehdy přivezená mobilní buňka a z 1. na 2. ledna bylo vše nachystané, i když celníci tam ještě nebyli. Vzpomínám si, že tam někdo tehdy hodil do buňky nějakou výbušninu, asi ruční granát. Pak v lednu 1993 se tam nastěhovali celníci. Protože tu bylo málo lidí, pomáhali nám celníci z Náchodska a severovýchodních Čech, na Slovensku pomáhali celníci z Bratislavy nebo Komárna.

Kdy došlo k nějakým zásadnějším změnám?
Osmého února došlo k měnové odluce. To už bylo jasné, že se to fakt děje. Na výpomoc nám tehdy přijely posily ze západních Čech, nikdo nevěděl, co bude. K incidentu ze strany civilistů nedošlo ale na Žítkové se stala jedna příhoda. Kluci z Čech, kteří tam hlídali hranici nevěděli kudy přesně vede a přišli až do Liešné do prostoru, kde býval pionýrský tábor, shodou okolností tam byli soustředění slovenští vojáci. Když uviděli naše, chtěli je hned zajistit. Byla to taková odveta za to, co se stalo na Jablunkovsku, tam naši zajistili Slováky. Nakonec jsme to zklidnili.

A jak to tedy na hranicích vypadalo?
I když to nebylo oficiálně vyhlášené, začalo se na hranici sloužit a začali se nabírat posily. Tehdy to nebylo ani tak výběrové řízení, jako spíš nábor. Vnitro udělalo výjimku a brali jsme skoro každého, kdo zvládl fyzické prověrky. Na Hrozenkov jsme nabrali 35 lidí do pohraniční policie a 60 na referát na přechod, na Březové to bylo 15 pohraničníků a stejně lidí na referát, ve Strání pak 30 pohraničníků a 20 na referát. K 1. červenci pak byla oficiálně zřízena pohraniční policie. Stavy jsme naplnili až v roce 1995, to už byl na hranici velký tlak.

Hranice se hlídala, jak velký byl tehdy problém s běženci?
V roce 1996 jsme zajali 1650 běženců na asi 35 kilometrech hranice.To co jsme zadrželi, byla ale tak třetina z toho, co přešlo. Naše služba spočívala v tom, že jsme kontrolovali hranici 24 hodin denně. Sloužili jsme dvanáctky. Hlídky musely chodit pěšky po hranici, protože pěšky měřila 15 kilometrů. Když to člověk objížděl autem, najel 60 kilometrů. Za noc služba průměrně ušla asi 20 kilometrů.

Byla nějaká místa více oblíbená pro přechod?
Tehdy mi to nikdo neřekl, ale přes Vyškovec chodily desítky běženců. Potom to byla často místa, která byla aspoň trochu osvětlená, i když běženci chodili jinak lesem. Na Žítkové vedla trasa kolem cesty do Liešne, paradoxně právě tam bylo policejní oddělení, a přes Vlčí vrch, v Hrozenkově pak kolem přechodu, na Vyškovci z Chocholné na Kykulu, ze Zabudišové, na Hribovňách je čekávala dodávka. V Březové pak chodili okolo dolní školy, někdy i přes Velký Lopeník a ve Strání kolem přechodu a přes Vekou Javořinu.

Hlásili vám lidé, když někoho viděli přecházet?
Stávalo se to, ale to byly smutné případy. Například na Vyškovci v noci přecházeli v zimě, vedl je převaděč. Na Hribovňách na ně čekalo auto. Šli s nimi mimo jiné dva novináři, kteří s sebou měli dvouletého kluka, mám dojem že byli z Afghánistánu. Měli čtyři nebo pět dětí, manžel psal proti režimu, takže byli pronásledovaní. Utekli do Sýrie a dále, na každém místě, kde byli, nechali jedno dítě. To poslední dvouleté nesli na rukou, ale brečelo. Převaděč jim řekl, že pokud dítě neuklidní, že ho zabije. Tak se ze strachu opozdili za skupinou, převaděč ale nečekal, ostatní nasedli do auta a ujeli jim. Manželé nevěděli co dělat, a tak ve čtyři ráno bouchali na dům pod Hribovňama.

Druhý případ byl taky smutný. Běženci šli přes Hornú Súču, Vlčí vrch a dolů do Žítkové. Tam byla stará opuštěná stodola, bylo to na Vše svaté. Nesli s sebou dítě, mohlo mít ke třem rokům. Odpočívali u stodoly, pak převaděč zavelel, jdeme dál a oni tam dítě zapomněli. Deset metrů od stodoly bylo obytné stavební a tam bydlel rozvedený chlap. Ráno slyšel dětský pláč, a tak nás zavolal. Dítě jsme převezli na dětské oddělení na Uherskohradišťské nemocnice. Matka zjistila až někde na dálnici, že nemá dítě, chtěla se vrátit, ale nikdo jí to nedovolil. V Praze řekla, že už dál nejde. Jejich tamní kontakt volal k nám do nemocnice a žena si pro dítě přijela. Všechny jsme je pak vrátili na Slovensko.

Mluvil jste o Afgánistánu, jaká byla národnost běženců?
Ze začátku jich nejvíce prchalo z bývalé Jugoslávie, ale objevovali se tam lidé například i ze Srí Lanky. Jednou se do této party připletl jeden Bulhar, který dělal školníka. V létě se vydal k nám, že mu kamarádi říkali, že jsou u nás pěkné holky. Jel na dovolenou a omylem se přidal k běžencům. Vybral si špatnou cestovku (smích). Zadrželi jsme ale rovněž lidi z exotičtějších zemí, jako je Pandžáb nebo Tibet. U nich byl problém s tlumočníkem, protože ten musel být u výslechu. Dlouho jsme například hledali tlumočníka pro jazyk urdu. Po dlouhém hledání jsme našli jeptišku v klášteře v Ostravě, matka představená ale její výjezd zakázala, tlumočilo se to tehdy přes telefon. Jazyková různorodost byla obrovská. Dostala se k nám ale třeba i skupinka z Afghánistánu, asi 15 až 16 lidí, všechno bývalí vojáci. Nebo naopak žena z Kosova, bylo jí okolo 40, vypadala ale na 55, měla asi čtyřleté dítě, které nám chtěla prodat. Byla negramotná a věděla, že by se dítě mělo u nás lépe. Ti lidé byli nešťastní.

Josef Kubáník st.- narodil se před 66 lety ve Vápenicích
- vyučil se horníkem, třiatřicet let sloužil u policie, dosáhl hodnosti majora
- dlouhá léta pracoval u pohraniční policie
hraje na basu, byl vedoucím souboru Kopaničár, vlastní koně
- je rozvedený, má syna Josefa, dceru Petru

Autor: Blanka Malušová

9.2.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Mechanici a opraváři osobních automobilů 22 000 Kč

Mechanici a opraváři průmyslových strojů a zařízení MECHANIK/ELEKTRONIK. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Údržba/uvádění výrobních zařízení do chodu, montáž a zapojení konstrukčních celků a zařízení, analýza chyb a příčin poruch na jednotlivých zařízeních, opravy mechanických nebo pneumatických částí, drobné údržbářské práce spojené s budovou a technologií, provádění pravidelných preventivních činností v rámci TPM. Požadujeme: praxi alespoň 3 roky na pozici pracovníka údržby nebo mechanika seřizovače, základní znalosti práce v oblasti pneumatiky, kvalitně odvedenou práci, znalost MS Office (Word, Excel), ochotu pracovat ve 3-směnném 7,5-hodinovém provozu. Možnost prodloužení PP na dobu neurčitou., Nabízíme zázemí nadnárodní společnosti: týden dovolené navíc, příspěvek na zdravotní prevenci ve výši 1000,- Kč měsíčně, věrnostní příplatek po roce zaměstnání ve výši 1000,- Kč měsíčně, 13. plat, příplatky i za odpolední směny, dotované obědy a večeře v podnikové jídelně, dotované občerstvení, společné akce, dárek při pracovním výročí, + zajišťujeme dopravu na každou směnu a z každé směny ze směru: Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice, Nedašov, Návojná, Štítná nad Vláří, Jestřabí, Hostětín, Pitín, Záhorovice, Bojkovice, Šumice a nově i ze směru Popovice, Podolí, Veletiny, Hradčovice, Drslavice a směru Kunovice, Uherský Ostroh, Ostrožská Nová Ves, Ostrožská Lhota, Hluk, Vlčnov.. Pracoviště: Mann + hummel innenraumfilter (cz) s.r.o. - pracoviště, Nivnická, č.p. 2616, 688 01 Uherský Brod 1. Informace: Zuzana Koplová, +420 605 299 566.

Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 20 000 Kč

Strojírenští kovodělníci strojírenský kovodělník - zámečník. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Možnost Dohody o provedení práce, zámečnické práce dle výkresové dokumentace, praxe v kovovýrobě min. 5 let, bezchybné čtení výkresové dokumentace, odpovědnost, spolehlivost, dobrý zdr. stav, příspěvky na dopravu a stravování.. Pracoviště: Entec-kovo, s.r.o. - nedakonice, 687 38 Nedakonice. Informace: Jiří Ševela, +420 608 441 962.

Výroba - Výroba Správci objektů 18 000 Kč

Správci objektů Školník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 18500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Prac. poměr na 1 rok s možností prodloužení na dobu neurčitou, prac. doba dle domluvy: 6-14:30 h nebo 6-10 h a 14-18 h, byt pro školníka přímo ve škole, nepřerušovaná delší dovolená, možnost stravování ve školní jídelně, kontakt telefon (7:30-15:30 h) nebo e-mail.. Pracoviště: Základní škola, kunovice, u pálenice 1620, okres uherské hradiště, příspěvková organizace, U Pálenice, č.p. 1620, 686 04 Kunovice. Informace: Helena Hlůšková, +420 572 549 221.

Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 17 000 Kč

Strojírenští kovodělníci Pracovnice/pracovník ruční úpravy materiálu. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Prac. poměr na 1 rok s možností prodloužení, možnost kratšího úvazku, práce vhodná pro ženy. Hrotování, odstraňování otřepů, srážení hran, čištění dílů a balení hotových výrobků, preciznost, zodpovědnost, samostatnost, komunikativnost, čas. flexibilita, příjemné prac. prostředí, možnost prof. růstu, 5 týdnů dovolené, možnost kvalit. stravování v areálu firmy, příspěvek na stravování.. Pracoviště: Mesit machining, s.r.o. - pracoviště, Sokolovská, č.p. 573, 686 01 Uherské Hradiště 1. Informace: Patrik Klaban, +420 572 522 686.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Muzeum pálenic ve Vlčnově.
4

Muzea skrývají poklady. I pálenici z pračky

Videosouhrn 15. srpna 2018

Stříkačky stříkaly u Stříbrných stěn a cizinci kopali bezbranného: videa dne

Slavkovské setkávání slavnostně uzavřelo cyklus. Slavilo se i Folklorním dnem

Kroje hrající všemi barvami, tanečky a lidové písně znějící ze všech stran. K tomu živelné veselí, pohostinnost a dobrá pálenka. To vše si mohli dopřát návštěvníci Slavkova ve dnech 10. až 12. srpna.

Suché počasí zastavilo v Brodě sečení

Obava před další vlnou vysokých teplot a nízkých srážek dočasně zastavila sečení travnatých ploch v Uherském Brodě.

Jdu do boje o senát kvůli dopravě, říká někdejší hejtman

V roce 2000 stál ve vedení Zlínského kraje, od roku 2005 zastával roli hejtmana. Jeho stopa v regionu i mimo něj je nesmazatelná. Byť by se mohlo zdát, že v posledních letech se z politiky stáhnul, tak nyní je vše zcela jinak: Libor Lukáš se rozhodl do vrcholné politiky naplno vrátit.

Stezka praturů, přírodní unikát Živé vody na Modré i na Moravě

Široké veřejnosti se na podzim otevře na Modré cesta za pratury, kteří tisíce let utvářeli naši krajinu – v dobách, kdy do ní člověk moc nezasahoval. Do finále se tu dostávají práce na čtyřsetmetrové stezce praturů, která bude součástí botanické sladkovodní expozice Živá voda.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT