Na zámku v městysu Buchlovice, který patří k nejzachovalejším i nejnavštěvovanějším památkám Zlínského kraje, nacházejícím se ve stejnojmenné obci v podhůří Chřibů, mohou lidé vidět 53 druhů tulipánů a na 2500 květů. Ty, které jsou zajímavé svojí barvou, přes žíhané až po ty tvarově přitažlivé, jako pivoňkovité, papouškovité či s různě střapatými okraji.
„Tulipánové aranžmá a prezentaci tulipánů chystalo dva dny šest aranžérů, mezi nimiž byli zaměstnanci zámeckého parku, Květné zahrady v Kroměříži a Centra zahradní kultury v Kroměříži,“ informoval Jan Binder, kastelán a vedoucí správy památkového objektu.
Ale aby si lidé nemysleli, že jsou to „jen“ kytky, některé k výletu do Buchlovic motivovala i řada informací o Tulipománii. V rámci prohlídky zámeckých interiérů, tedy čtrnácti místností, byla k vidění květinové aranžmá, zatímco a v sala terreně si návštěvníci mohli prohlédnout výstavu řezaných tulipánů ve vázách po druzích se jmenovkami.
Raritou na buchlovické Tulipománii byly v hudebním sále zámku k vidění dvě párové barokní vázy s deseti otvory vyrobené přímo na prezentaci tulipánů. „Do každého z otvorů se vkládá jeden květ tulipánu, který vynikal tvarem i barevností. Tulipány byly v době baroka, v 17. století, drahé. Jeden květ tulipánu měl třeba hodnotu jednoho koně,“ objasnil kastelán Jan Binder.
Dodal, že lidé mohli na výstavě obdivovat množství tulipánů různých barevných variant, a to od čistě bílé, přes červenou či bledě růžovou, žíhané květy až po fialové tulipány.
„Za nejvzácnější tulipány byly považovány ty s žíháním, později se ale zjistilo, že jde o nemoc tulipánů,“ prozradil kastelán buchlovického zámku. Tulipány nakupují prostřednictvím brněnské firmy na holandské burze. Vypěstovány byly převážně v Holandsku a Francii.
„Naše výstava je inspirována tulipánovou horečkou, která vypukla v Holandsku na začátku 17. století a vyvrcholila mezi léty 1636 až 1637. Do Holandska byly tulipány přivezeny z Turecka. Postupně získaly takovou oblibu, že jeden květ tulipánu měl cenu koně,“ poučil kastelán návštěvníky výstavy.
Za cibulku těch nejvzácnějších žíhaných tulipánů byli lidé ochotni obětovat i dům na náměstí.
Obětí tulipánové horečky se stal také malíř Rembrandt van Rijn (1606–1669). Ten po vypuknutí krize prodělal na tulipánech, ale na odbyt nešla ani jeho díla. Nizozemský malíř a grafik maloval tulipány zřídka, navzdory tomu jsou dnes květy tulipánů protkané červenou nebo žlutou linkou, často jsou nazývány jako Rembrandtovy tulipány.
Ti, co propadli tulipánové horečce, často přišli o všechen majetek, ale naopak byli i tací, kteří zbohatli. Lidé si tenkrát přáli těžit ze vzniklé situace. Vidina rychlého zisku zasáhla nejen šlechtu, ale i měšťany a sedláky. Ve snaze získat peníze na nákup cibulek tulipánů rozprodávali lidé své majetky, včetně domů a továren.
„Máme to štěstí, že dnes už nic podobného nehrozí. Na trhu je dostatek cibulek kvalitních holandských tulipánů. Na zahradě pěstujeme několik druhů tulipánů, ale musím přiznat, že tak pěkné květy, jaké jsme viděli v expozici zámecké sala terreny, nemáme,“ svěřil se Jiří Koníček ze Zlína.
„Prohlídkové místnosti zámku byly krásně vyzdobeny a oči návštěvníků, k nimž se počítají i ty naše, potěšilo zejména aranžmá tulipánů v místnostech zámku, ale i výstava těch řezaných v sala terreně,“ řekl k Tulipománii návštěvník Jan Drda ze Znojma.