Náklady na péči, krmivo a veterinární vyšetření se ročně pohybují mezi dvaceti až čtyřiceti tisíci korunami. V létě se pávi živí při potoulce parkem trávou a hmyzem. Podle potřeby dostávají také kukuřici, pšenici a granule pro krůty. „Nejraději však mají pamlsky od návštěvníků. Berou vše, hlavně gothajský salám v nudličkách, také miňonky, tatranky a nepohrdnou ani křupavým rohlíkem,“ vysvětlil s úsměvem Vlášek.

Jelikož jde už o zdomácnělý chov, jsou tamní opeřenci v postatě ochočeni. Podle slov Ivany Syslové, kastelánky buchlovického zámku, jsou ale toulaví. Vždy je podle ní velký problém nového páva přidružit ke stabilizovanému hejnu. Pávi každoročně mívají čtyři až šest kuřat. Buchlovičtí krasavci měli mláďata nespočetněkrát. Avšak nesvědčí jim přemnožení kun, ježků, toulaví psi nebo ptačí choroby. „Vadí jim také časté kosení trávy a pořádek v parku. Za posledních deset let jsme proto mladé pávy získali jen z umělého chovu,“ poznamenal Vlášek. Pokud je dlouhá zima a mnoho sněhu, jsou ptáci ve voliérách. Letošní zimu přečkali volně v parku. Tam spávají vysoko na stromech. Stará se o ně kastelánka se svými pomocníky. Pávi návštěvníky parku snáší dobře. Podle Vláška může nastat problém jen tehdy, pokud je páv zahnán do kouta. To by mohl zejména na děti nebezpečně v sebeobraně zaútočit.