Ty letošní začaly o první listopadové sobotě, s šestidenním předstihem před slavnostním otevíráním lahví s mladými svatomartinskými víny, ale také před svátkem Martina, patrona buchlovického kostela.

Martinské hody v Buchlovicích měly všechno, co k nim patří. Stoly se pod mísami plnými dobrot prohýbaly, víno i kořalka tekly proudem, lidé byli slavnostně rozparáděni, i kohouti o víkendu kokrhali hlasitěji než obvykle.

A nechyběly ani dva stárkovské páry. Role starších vládců hodové chasy se zhostili Martin Hrabec s Eliškou Hrabalovou, jimž jako mladší stárci sekundovali Jaromír Buchtík s Kateřinou Jurnyklovou.

Před restaurací U Páva požádal starší stárek Martin Hrabec starostku městyse Pavlu Večeřovou o povolení ke konání hodů, které jsou hluboce zakořeněny v historii Buchlovic.

„Vítejte vážená buchlovská chaso, vítejte stárci letošních martinských hodů, domácí i přespolní! Vítám vás jménem svým i jménem obecní rady. V loňském roce nám bylo smutno po tradičním slavení našich hodů, každý seděl doma se smutkem a s pusou zakrytou rouškou,“ svěřila se chase i hodovým hostům Pavla Večeřová, první žena Buchlovic.

„Přišli jste za mnou o právo slavit hody požádat, já vám ale musím před povolením ledasco nakázat. Jste krásní, v buchlovském kroji nastrojení,

hrdí na to buďte a podle toho se k němu chovejte,“ rozpovídala se starostka.

„Na hodové zábavě všichni hasiče poslouchejte, hadérky na ústech mějte, ale pořád se pod nimi smějte. Opatrnost na mysli radši mějme, doktorům po hodech víc práce nepřidělejme. Milí stárci a stárečky, vzali jste na sebe zodpovědnost, že hody proběhnou tak, aby se na ně jen v dobrém vzpomínalo. Já vám přeju, aby to tak opravdu bylo,“ tetelila se blahem buchlovická starostka. Hody chase povolila a sólo se stárky si zatančila.