Žádná z nich v tom ale doposud nebyla úspěšná. Až na Březolupy. „Písemné povolení z kraje jsme ještě neobdrželi, ale čekáme ho každým dnem. Odchyt provedou určení pracovníci obce ve spolupráci s přírodovědcem Vlastimilem Kostkanem," informoval březolupský starosta Petr Kukla.

K odlovení zvířat do speciálních klecí by mělo dojít nejdříve v srpnu letošního roku nebo na podzim. „Bobry nalákáme na jablko či jiné ovoce do připravených pastí. Po odchycení je zřejmě čeká veterinární utracení," vysvětlil přírodovědec olomoucké univerzity, který možnost odlovení zvířat úřadům „posvětil", Vlastimil Kostkan.

Vedení Březolup už v minulosti obdrželo výjimku z kraje, které umožňovalo likvidovat bobří hráze kdykoliv a bez ohlášení úřadům. „Situaci u našeho rybníku pravidelně sledujeme abychom tak zabránili výstavbě hrází a možnému úniku vody směrem k obci. To ale nemůžeme považovat za konečné a optimální řešení," podotkl starosta Petr Kukla. Ten totiž opakovaně žádal úřady, aby se situací v Březolupech vážně zabývaly a chtěl dosáhnout odlovení tamní bobří populace. Zvířata totiž vystavěla důmyslné hráze přímo u „obtočného" kanálu, který má odvádět nadměrnou vláhu mimo přilehlý rybník. „Ukázalo se, že tamní systém vodních cest poškodili bobři natolik, že se obtočný kanál propojili s rybníkem. Do rybníka tak přitéká více vody než je obvyklé. V případě silných dešťů tak, v krajním případě hrozí, že voda vtrhne do vesnice," vysvětlil starosta Petr Kukla. Krajští úředníci i další odborníci o problémech s bobry v Březolupech vědí, a opakovaně se jimi zabývají. „Navíc tamní rybník se má rekonstruovat, a proto se domnívám, že v tomto případě je odchyt bobrů v Březolupech žádoucí. Pravdou ale je, že nic podobného se žádné obci v České republice doposud nepodařilo," tvrdí přírodovědec Vlastimil Kostkan z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědné fakulty.

Jeho doporučení potvrdila i mluvčí Krajského úřadu ve Zlíně Gabriela Sýkorová Dvorníková. Sdělila, že žádost o odchyt bobrů od vedení Březolup krajský úřad před časem obdržel. „Tato žádost bude, na základě konzultací s odborníky na bobry z Univerzity Palackého v Olomouci, posouzena kladně," slíbila Sýkorová Dvorníková.

Problémy s bobry ale nemají jen v Březolupech, ale i v dalších obcích Slovácka. Například v Topolné musí spoléhat jen na operativnost úřadů. Žádnou výjimku totiž nemají a tak si musí si vystačit jen s tou všeobecnou, kterou krajský úřad plošně udělil všem obcím, na jejichž území se nacházejí bobři. „V minulosti jsme bobří hráze likvidovali podle naší aktuální potřeby. Před nedávnem jsme sice z kraje obdrželi plošnou výjimku, ta nám však dává jen omezené možnosti. Zjištěnou hráz musíme nejdříve ohlásit úřadům a pak nezbývá než čekat zda dostaneme úřední svolení k rozebrání takové bobří stavby. Přiznám se, že to považuji za hodně neoperativní," poznamenala starostka Topolné Hana Marášková.

Mluvčí krajského úřadu Gabriela Sýkorová Dvorníková podotýká, že zástupci obcí, kteří usilují o preventivní zásah proti bobrům, svůj úmysl musí s předstihem oznámit. „Také po provedení musí tuto skutečnost oznámit. Takový zásah je možné provést v období od 1.března do 15. dubna a od 1.srpna do 31.října, tedy mimo období páření, kladení a dospívání mláďat. V nezbytných případech bezprostředního ohrožení i mimo toto období s následným oznámením krajskému úřadu," vysvětlila mluvčí krajského úřadu Sýkorová Dvorníková.

Bobři ale páchají škody prakticky na všech větších tocích Uherskohradišťska. Pro jednatele Moravského rybářského svazu, Místní organizace Uherské Hradiště Ferdinanda Mrkvana byla zpráva o připravovaném odchytu bobrů v Březolupech překvapením. „Dozvídám se to až od Vás, je to pro mě úplná novinka. Bobři působí největší problémy právě v Březolupech a Topolné. Kromě těchto obcí ale nejsou potíže s bobry takového rázu, že bychom iniciovali žádost o případném udělení výjimky odchytu těchto zvířat, jako je tomu v Březolupech," poznamenal Ferdinand Mrkvan.