A právě jejich přítomnost na ranveji je pro provozovatele letadel děsivou noční můrou.

„Lidé jsou skutečně neukáznění. Jezdí po letištní dráze, jako by se nechumelilo. Neuvědomují si, že střet s přistávajícím nebo startujícím letadlem může skončit katastrofou,“ varuje Jaroslav Sečkář, ředitel letiště, které provozuje pražská společnost Copter Metall Works. Ten upozorňuje zejména na skutečnost, že piloti ultralightů a malých dopravních letadel mají kvůli konstrukci přední části trupu letadla omezený výhled dopředu. „Lehce se tak může stát, že člověka na přistávací dráze pilot přehlédne. Nechci ani domýšlet, co by se stalo, kdyby se letadlo s takovým člověkem na kole nebo na motorce či v autě srazilo,“ uvažuje nahlas ředitel letiště Sečkář. Paradoxně je právě on prvním zraněným. Před nedávnem totiž v blízkosti ranveje zastavil osádku automobilu, který mířil na letištní plochu. „Nějaký pán tam měl v úmyslu učit slečnu, kterou vezl, řídit. Když jsem mu vysvětloval, že na dráze nemá co dělat, došlo k hádce a pán mě několikrát kopl,“ popsal nepříjemný zážitek Jaroslav Sečkář.

Jen o pověstný vlásek unikl kolizi pilot ultralightu z Uherskohradišťska, kterého ředitel letiště Sečkář dobře zná. Pilot však požádal o zachování anonymity. „Přistával jsem na letišti, když vtom mi těsně před dosednutím na plochu vjel zboku do dráhy cyklista. Byl to jeden z nejhorších zážitků v mém životě. Směr letadla není možné na poslední chvíli změnit. Pokud bychom se zázračně neminuli, cyklista by už také nemusel být mezi živými,“ popsal svůj zážitek pilot ultralightu.

Vedení letiště uvažuje o tom, že v případě, že bude podobných událostí přibývat, letištní plochu kompletně ohradí. „To by však bylo neuvěřitelně složité. Dráha je dlouhá šest set metrů a je široká šestnáct metrů. K tomu její okraje lemují travnaté plochy. Museli bychom instalovat zhruba jeden a půl kilometru oplocení,“ vypočítal ředitel letiště. Oplocení by kompletně musela zaplatit společnost Copter Metall Works, s pomocí obce nemůže pražská firma počítat. „S letištěm nás neváží žádné závazky, je výhradně v péči pražské firmy. Plocha byla postavena někdy v 60. letech pro potřeby boršického družstva, které tehdy provozovalo asi šest zemědělských letadel. Později ho převzala do správy společnost Copter Metall Works,“ vysvětlil místostarosta Boršic Alois Tománek.

Mluvčí Úřadu pro civilní letectví Petr Navrátil podotkl, že oplocení dráhy není jedinou možností zabezpečení přistávací dráhy. „Prostor by mohla hlídat například strážní služba. V případě podobných ploch pro leteckou činnost, jaká se nachází například v Boršicích, není přímo definována trestní odpovědnost. Pohyb cizích osob a okolnosti incidentů na nich by muselo být posouzeno individuálně. V případě letišť může být takové jednání posuzováno jako trestný čin obecného ohrožení,“ poznamenal Petr Navrátil.