K zásadní obnově dochází v případě rybníku Hluboček v Březolupech, rozkládajícího se na třech hektarech za vesnicí. Po více než šedesáti letech odstraňuje těžká technika zhruba metrový nános sedimentů z jeho dna, dochází také ke zpevňování hrází i k rekonstrukci výpusti.

U Hlubočku podle březolupského starosty Petra Kukly vzniká také půl hektarový záchytný rybník a tůň s mokřadem.

„Záchytný rybník má za úkol zadržet naplaveniny tak, aby nekončily v rybníku hlavním. Vodou z něj má být zásobena tůňka s mokřadem pod jeho hrází. Všechny tři pak budou mít vodo zádržný a protipovodňový efekt,“ řekl Deníku Petr Kukla.

Bohatší fauna a flora

Stavební práce, které začaly vloni v únoru a mají být hotovy podle jeho slov do konce letošního roku, přijdou na 14 milionů korun. Šedesát procent z částky zaplatí Státní fond životního prostředí, zbytek pak Březolupané dodají z obecní kasy.

Užitek z mokřadových kaskád v extravilánu své obce již pociťují v Podolí. Čtyři mokřady o rozloze 1000 metrů čtverečních v lokalitě Žleb tam začaly působit na okolí po svém dokončení už před pěti lety, stejně tak, jako ty v jiné části podolského katastru ve směru na Veletiny.

Právě tam podle starostky Podolí Jany Rýpalové docházelo v minulosti k častému splavování ornice z polí.

„Po vybudování mokřadů se už díky nim nic takového neděje,“ poznamenává starostka. Retenční, čili zadržovací i protierozní funkci plní podle ní tak, jak bylo plánováno.

„Po jarních deštích jsou mokřady plné vody. Ta se vysycháním uvolňuje do ovzduší a napomáhá v našem regionu vytvářet vlhčí mikroklima,“ doplňuje Jana Rýpalová.

Bohatší je kolem nich podle jejích slov také fauna a flora. Vloni se na tamních mokřadech prý dokonce usadily dva páry vzácných morčáků. Obohatit krajinu mokřady proto starostka ze zmiňovaných důvodů doporučuje i ostatním obcím.

„Před pěti lety to tady byla také stavba, dnes už jsou to plnohodnotné mokřady,“ konstatoval pro Českou televizi biolog Lubomír Pospěch.

O jejich prospěšnosti nemůže být debata

Zkušenost s mokřady vybudovanými zhruba ve stejné době jako v Podolí, má také Jiří Chmela, starosta Zlámance. Tam čtveřice vodních ploch doplnila údolí kudy teče Zlámanecký potok před šesti lety.

„Mám z tohoto projektu dobrý dojem. Mokřady sice nejsou zdrojem pitné vody, ale o jejich prospěšnosti nemůže být debata. Teď, s odstupem času, je vidět, jak se tam daří živočichům, i jak tyto vodní rezervoáry prospěly lesní zvěři,“ uvedl Jiří Chmela.

Mokřady zpestřily také životní prostředí na úpatí Chřibů.

„Každá voda v krajině je dnes nenahraditelná. Katastr Tupes a Zlechova je nejsušší v regionu pod Buchlovem. Je dobré, že voda se tam začíná postupně navracet,“ nechal se slyšet Miroslav Kovářík, starosta Modré, v jejímž katastru vznikla v minulých letech kaskáda dvanácti rybníků.