Před rokem a půl totiž koupila v místní části Krhov dům, ke kterému nevede běžná komunikace, ale spíše úvoz. Na žádosti o její úpravu ovšem zástupci města neslyší.

„K domu se vozem prakticky nelze dostat. Po cestě neprojedou hasiči ani záchranka. To samé platí i o popelářích, kteří by měli svážet odpad, za který platím poplatky,“ popsala palčivou situaci Gardelková.

Už řadu měsíců proto opakovaně žádá radní, aby starou úvozovou cestu opravili. Nesloužila by navíc pouze jí, ale také lidem, kteří vlastní na kopci poblíž jejího domu nemovitosti. „Stačilo by alespoň spodní část cesty vysypat kamennou drtí, aby se zpevnila a srovnala. Jediné, co ale radnice udělala, bylo vysekání keřů. Pokud chci lepší cestu, mám ji prý odkoupit a opravit sama,“ dodala Bojkovjanka. S odborníky dokonce kalkulovala, kolik by mohla hrubá oprava komunikace stát. Potřebnou částku odhadovali přibližně na padesát tisíc korun.

S tím ale nesouhlasí vedoucí bojkovického odboru rozvoje města a životního prostředí Miroslav Šmíd. „Musel by se udělat speciální projekt, odvodnění. Nebyla by to určitě záležitost za pár set tisíc korun. A vysypat úsek jen drtí, to nepřichází v úvahu. Je to příkrý svah, kde by kamení nevydrželo,“ upozornil Šmíd. Na opravu podle něj skutečně nejsou peníze. Ale i kdyby byly, stejně by se zřejmě použily jinde v Bojkovicích. „Jedná se zkrátka o účelovou komunikaci, před kterou dostávají přednost komunikace místní. Ani v nejbližší době se proto nechystáme cestu spravit,“ přiznal vedoucí odboru rozvoje města a životního prostředí. Ke svému bydlišti se však podle něj může Bojkovjanka dostat dalšími dvěma cestami, využívanými místními chataři. „Slečna Gardelková si zvolila ten nejhorší způsob. Ostatní cesty jsou dobře sjízdné, vedou také přímo z obce a nikdo v průjezdu nebrání,“ podotkl Šmíd.
Jeho tvrzení ale Bojkovjanka vyvrací. „Jedna z cest končí v lese půl kilometru od mého domu. Tam začíná louka, kterou obhospodařuje místní zemědělské družstvo. Druhá cesta pak vede po louce kompletně,“ argumentovala Gardelková. Pokud by ale přes louku jezdila, vznikala by na ní škoda, s čímž souhlasí i předseda Zemědělského družstva Bzová–Krhov Jiří Ťulpík. Navíc podle něj není za mokra ani sjízdná. „Když zaprší nebo rozmrzne, tak se tam vůbec nedostane,“ zmínil předseda.

Za problémy si i podle něj může Bojkovjanka z větší části sama. „Než člověk koupí dům, musí napřed uvažovat, jak se k němu dostane. Ne jej napřed koupit a až potom se starat, jestli k němu vede cesta,“ netajil svůj názor Ťulpík.

Ženu ale na druhou stranu chápe předseda osadního výboru pro Krhov Vladislav Pavlacký. Ten by s opravou nesjízdné cesty souhlasil. „Je to nešťastná situace. Cestu léta nikdo pořádně nevyužíval. Když se ale do domu na jejím konci nastěhovali noví majitelé, je jasné, že se tam potřebují nějak dostat. Chápu ovšem také radnici, která na opravu velmi těžko sežene peníze,“ zastal se obou stran Pavlacký.

Když by navíc radní komunikaci spravili, stěžovali by si podle něj zase druzí lidé, proč se nespravují důležitější cesty. Ani na řadu z nich totiž v městském rozpočtu peníze nejsou.