Celkem osm stromů na ploše téměř jednoho hektaru bylo v minulých týdnech spěšně vykáceno a ošetřeno, aby se zabránilo šíření zkázonosných brouků. Na problémy se smrkovými porosty by si však obyvatelé Slovácka a majitelé lesů měli podle odborníků zvykat.
„Jednalo se o stoleté smrky, které byly stejně určeny v nejbližší době k těžbě, takže jejich napadení kůrovcem vše jenom urychlilo. Uvědomuji si však, že u nás došlo k systémovému zanedbání státu, kdy se desítky let podceňovala výsadba smrkových monokultur a o kůrovci nejspíš neslyšíme naposledy,“ povzdechl si nad novými problémy starosta Drslavic Rostislav Mihel.
Premiérová zkušenosti s kůrovcem v třicetihektarovém lese v okolí Drslavic nemusí být bohužel poslední. Navzdory tomu, že blízké lesy Bílých Karpat jsou zatím proti kalamitě kůrovce odolné. „Minulý rok jsme likvidovali nějakých pět stromů, ale letos ještě ani jeden. U nás je výhodou, že se střídají jehličnaté a listnaté stromy. Kůrovci se tak moc nedaří,“ prozradil starosta do přírody zasazeného Vyškovce Bohumil Hodulík.
Fakt, že na Slovácku chybí větší monokultury smrků, brání zatím kůrovci ve způsobení kalamity srovnatelné se situací na severní Moravě či na Šumivě. I zdejší porosty nicméně nesou do budoucna vysoké riziko nákazy. „Na přelomu 19. a 20. století se u nás zalesňovaly louky v okolí Lopeníku či Mikulčina vrchu právě jehličnany. Místním hospodářům se však zatím daří mít vše pod kontrolou,“ upřesnil za CHKO Bílé Karpaty vedoucí oddělení lesnictví Bohumil Jagoš. Přesto i tam propukají nová ohniska. „Pokud se bavíme o smrku, jedná se u nás na Slovácku o nepůvodní plodinu. Podnebí, ale také houby, jakou je václavka, oslabují jeho organismus. Strom potom není schopen se bránit napadení kůrovcem,“ vysvětlil Bohumil Jagoš.
Velkou neznámou tak zůstává stav smrkových porostů v příštích letech. Pokud bude srážek nadále ubývat, nelze podle Bohumila Jagoše než předpokládat další rozšíření kůrovce o nová místa, stejně jak tomu bylo v případě Drslavic. „Samozřejmě je nejlepším opatřením nesadit smrky do podnebí, které jim nevyhovuje, nebo provést alespoň smíšenou výsadbu s listnatými stromy. Po napadení totiž existuje už jen jediný lék, kterým je co nejrychlejší těžba,“ dodal Bohumil Jagoš.