„Český báňský úřad neshledává námitky uvedené v odvolání jako důvodné,“ shrnul úterní rozhodnutí ředitel odboru hornictví Dušan Havel. Podle názoru ostrožského starosty Vlastimila Petříka tímto rozhodnutím skutečný boj o vodu právě začíná.

„Do hry totiž začnou vstupovat vlastnické vztahy. Tlak na prodej pozemků bude narůstat,“ sdělil Vlastimil Petřík s tím, že město Uherský Ostroh vlastní ve vymezeném těžebním prostoru okolo 24 hektarů půdy.

To je podle něj zhruba 40 procent celé těžební plochy.

„Přestože v minulosti naše zastupitelstvo prohlásilo, že pozemky k těžbě neprodá, jsem si vědom toho, že tlaky těžaře na zastupitele budou velké,“ dodal starosta. Ten spoléhá také na to, že zákony budou i nadále stejné.

„Dokud těžař nevyřeší pozemkové záležitosti tak mu Báňský úřad těžbu prostě nepovolí,“ upřesnil Vlastimil Petřík.

Proti dobývacímu prostoru se postavilo 25 měst a obcí i Jihomoravský kraj.

„V této kauze jsme rozhodnuti využít všechny možné odvolací prostředky, v krajním případě i soudů. Budeme se bránit, co to půjde. Pitná voda je to nejcennější, co můžeme mít,“ řekl jihomoravský radní pro životní prostředí Vít Rajtšlégr.

V souvislosti s tím se chystá protest s názvem Pochod Za vodu pro lidi, jenž má upozornit právě na ohrožení tohoto pátého největšího zdroje pitné vody v České republice.

V původní termínu 25. dubna se nemohl uskutečnit kvůli omezením spojených se šířením koronaviru. Jeho organizátoři stále čekají, až se podmínky rozvolní na možnost setkání více než 300 lidí, protože se počítá s daleko masovější účastí.

V odvolání obce, kraj, spolky i vodaři napadali nezákonnost některých stanovisek pro posouzení vlivu těžebního záměru na životní prostředí, chybný model proudění vody, opomenutí rizik včetně povodní.

„Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení správního řádu nelze dále odvolat,“ napsal ředitel odboru hornictví Českého báňského úřadu. Nyní tak může firma České štěrkopísky požádat o samotné povolení těžby stěrkopísku.

„Desítky námitek upozorňovaly na problémy v procesu povolování, nesoulad s územním plánem nebo pochybnou kvalitu posudků. Úřad ani jednu z nich neakceptoval a rizikovou těžbu povolil. Ohrozil tak pitnou vodu pro desetitísce lidí,“ komentoval rozhodnutí spolupředseda Strany zelených Michal Berg.

Úřední bitva o povolení těžby štěrkopísku na hranici Jihomoravského a Zlínského kraje trvá již přes sedm let. Okolní obce, spolky a jednotliví občané, ale také Jihomoravský kraj se snaží všemi prostředky problematické těžbě zamezit. Jednotlivé úřady – od stavebních přes báňský až po ministerstva, ale příslušná povolení vydávají.

„Je jasné, že celá kauza nyní zamíří k soudu a čeká nás dlouhá právní bitva. Občané tak budou dlouhé roky v nejistotě, jak moc budou jejich zdroje vody v ohrožení,“ komentuje situaci Michal Berg.

„Je zarážející, že Zlínský kraj se na rozdíl od Jihomoravského do řízení vůbec nepřihlásil a za svoje občany se nepostavil,“ dodal.

Proti těžbě se vyslovují nejen občané a obce, ale také odborníci i na hydrologii nebo zástupci Povodí Moravy. Za závažný problém označila postup úřadů i předchozí ombudsmanka Anna Šabatová, která úřadům vytýká, že rezignovaly na zásadu předběžné opatrnosti.

„Pověstnou žábou na prameni je dle mnohých Ministerstvo životního prostředí, které ve svých rozhodnutích mnoho podkladových dokumentů nezohlednilo. Všichni víme, že v domě klimatické krize bude sucho a dostupnost vody tím nejdůležitějším problémem. Ministerstvo ale situaci zásadně podceňuje,“ uzavřel Michal Berg.