„Mám teď nádherný pocit. Kdo mě ale zná, slyší po mém hlase, že jsem dojatá a také že jsem hodně nervózní,“ sdělila při přebírání ocenění historička Blanka Rašticová. Namísto do minulosti se však ve svém projevu zaměřila na budoucnost města.

„Nepochybuju o tom, že Hradiště má budoucnost více něž skvělou. Žijí zde lidé, kteří jsou pracovití, svědomití, přátelští a mají město rádi. Setkávám se s návštěvníky, kteří do Hradiště přijíždějí, a vždy od nich slyším slova obdivu, že nám Hradiště závidí,“ pronesla před téměř zaplněným sálem Slováckého divadla.

Krátce po ní převzal druhou z cen muzikant Jan Maděrič.

„Vždy chodím do divadla jako divák a dnes sám stojím na pódiu a přebírám pro mě významné ocenění. Jsem dojat minimálně stejně jako moje předchůdkyně,“ reagoval u mikrofonu Jan Maděrič. Při svém krátkém proslovu zavzpomínal na své začátky v Uherském Hradišti.

„Vlastně až s mým příchodem do města se začalo datovat nejkrásnější období mého života. Město do mě vrostlo vší silou a veškeré mé životní rozhodování vždy ovlivnilo to, že jsem chtěl zůstat s Hradištěm spojen,“ dodal Jan Maděrič.

Šestašedesátiletá historička Blanka Rašticová působí v Uherském Hradišti v oblasti péče o památky a rozvoje architektury a urbanismu. Od roku 1976 pracovala ve Slováckém muzeu jako historička. Jako kurátorka pořádala několik výstav a je autorkou řady materiálů o Uherském Hradišti.

Hudebník Jan Maděrič je dlouholetý zaměstnanec Klubu kultury v Uherském Hradišti. Věnuje se vážné hudbě, jazzu a mezinárodním festivalům. Jan Maděrič byl členem cimbálové muziky Jaroslava Čecha (CMJČ), kde zastával post uměleckého vedoucího.

S Hradišťanem a CMJČ absolvoval mnoho reprezentačních zahraničních turné. Jako dramaturg a autor hudebních úprav připravil několik alb. V tomto směru se jako hudební režisér podílel na nahrávkách cimbálových muzik, s řadou folklorních souborů spolupracoval jako choreograf a autor hudebních úprav.