V rámci šestého ročníku historického festivalu, který nesl název Veligrad 2011 aneb Boj o hradiště, si lidé mohli opravdu připadat jako ve středověku.

V průběhu soboty a neděle se měli možnost projít oživeným hradištěm, seznámit se v něm s dobovými řemesly našich předků a sami si je vyzkoušet. Zhlédnout mohli také řadu doprovodných aktivit, jako třeba velkomoravský trojboj, turnaj v boji nožem nebo atraktivní velkomoravské bitvy o Veligrad.

„Ty byly největším lákadlem akce, kterou slovem provázel archeolog Zemského muzea v Brně Luděk Galuška,“ uvedl správce archeoskanzenu Lubomír Sláma.

Bitvy o hradiště se konaly stejně jako v minulých letech v režii Občanského sdružení Velkomoravané.

Zajímavá zápletka

Ačkoliv scénář bitev byl do poslední chvíle přísně utajován, podle Galušky byl založený na skutečné historické zprávě, která zůstala zachována z konání synodu v Mohuči v roce 852. „V ní se praví, že francký svobodný pán Albigs unesl jinému Frankovi, jménem Patrick, ženu a uchýlil se s ní na jih Moravy. A to už tenkrát podléhalo trestu,“ naznačil Galuška zápletku příběhu, který vyvrcholil bitvou, jejíž rekonstrukce se odehrála ve Velkomoravském opevněném sídlišti Středního Pomoraví na Modré. Stovka bojovníků a stejný počet žen a dětí sehrálo mezi palisádami opevněného hradiště krvavý příběh z domácích dějin.

Po skončení lítého boje předvedli válečníci divákům ještě několik krátkých ukázek drsného způsobu střetů, jakými řešili bojovníci ve středověku nejrůznější spory. „Bitva byla opravdu důvěryhodná. Na své si tu přišly zejména děti, ale do příběhu z domácích dějin byli vtaženi i dospělí,“ nechala se slyšet Miss Evropy 1995 Monika Žídková, která trávila s manželem a dětmi víkend ve slováckém regionu.

Tradiční bitvu o Veligrad si nenechalo ujít ani třináct předních archeologů z Česka a ze zahraničí. „Bitva o Veligrad byla velice zajímavá. Se zájmem jsem sledoval nejenom ji, ale také, jak ve skanzenu přibývají stále nové stavby,“ svěřil se Pavel Kouřil, ředitel Archeologického ústavu Brno, Akademie věd ČR. S povděkem kvitoval, že skanzen není mrtvým hradiskem a stále se v něm konají akce, které připomínají život našich předků.

„Lidem z Modré můžeme skanzen závidět. Na Slovensku zatím žádný takový nemáme. Proto na Modrou pravidelně jezdím, abych se inspiroval nejrůznějšími akcemi, které se ve skanzenu pořádají,“ popsal své pocity Karol Pieta z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd v Nitře.

Netajil se tím, že na hradisku Bojná na západním Slovensku jsou velmi dobré předpoklady pro vznik takového archeoskanzenu, který chtějí v co nejkratší době vybudovat.