Zařízení za 60 milionů korun, jehož součástí je také výzkumná laboratoř, funguje nyní ve zkušebním provozu a na zhruba poloviční výkon. Elektřinu má bez omezení začít vyrábět od prvního ledna nadcházejícího roku.

„Výstavba bioplynové stanice trvala od stavebního povolení, to je od 3. května 2007 do srpna 2008. Dle našich informací dosud žádná bioplynová stanice není ve Zlínském kraji v provozu. V současné době probíhá zkušební provoz výroby elektřiny. Z nynějšího zhruba polovičního výkonu bychom chtěli fungovat na sto procent od začátku roku 2009,“ uvedl Miroslav Minařík, jednatel společnosti EPS, která zařízení provozuje.

Bioplynová stanice stojí na více než půlhektarovém pozemku a ročně má vyrábět 4 GWhodiny elektrické energie. To je množství, které spotřebovává téměř 600 domácností. Hlavním zdrojem pro výrobu „zelené elektřiny“ je převážně vepřová kejda ze sousedního vepřína, v malém množství i jiné biologicky rozložitelné materiály jako například seno, siláž, kukuřice, masokostní moučka.

Bioplynový proces se uskutečňuje ve dvou věžích o průměru 24 metrů a výšce patrového domu. Obě pojmou celkem 7 tisíc kubíků materiálu, což je množství, které se vleze do zhruba 700 fekálních vozů. Součástí areálu elektrárny je také výzkumná laboratoř. „Laboratoř je výjimečná tím, že je interní součástí bioplynové stanice. Je uzpůsobena ke kontrole kvality anaerobní fermentace, takže jsme schopni také garantovat kvalitu technologického procesu a úspěšnou řiditelnost bioplynové stanice,“ konstatoval Minařík.

Životní prostředí v okolí bioplynové stanice na Novém dvoře nebylo podle odborníků nijak narušeno. „Výstavba prošla řádným stavebním řízením včetně všech podmínek daných dotčenými orgány a právními předpisy,“ sdělila vedoucí odboru životního prostředí v Uherském Hradišti Dagmar Zábranská.

Ta potvrdila, že se doposud nevyskytly žádné stížnosti obyvatel Nového dvora na zvýšenou míru zápachu či jiné porušení předpisů souvisejících s ochrannou životního prostředí.

Lidé obývající nedaleké bytové domy sledovali výstavbu bioelektrárny víceméně bez emocí. Dlouhodobě se totiž musejí potýkat se zdrojem zápachu ze sousedního vepřína. Ten se pro ně stal s nelibostí trpěnou součástí života. Další nepříjemný odér by už podle svých slov nesnesli. „Stěžovat si budeme, pokud nás to zápachem bude obtěžovat tak jako sousední vepřín,“ varovala dvojice obyvatelek Nového dvora při zahajování stavby.

To by se ale podle Minaříka nemělo stát. „Při správném provozu bioplynové stanice nemůže přímo z areálu stanice unikat žádný pach. „Vznikající bioplyn je akumulován v uzavřeném systému membránového plynojemu, odkud je bioplyn přiváděn ke spálení v kogenerační jednotce. Bioplyn proto neuniká, ale je spalován, a při tomto procesu vzniká elektrická energie a teplo. Převládající směr větru je zpravidla do neobydlené části, areál je obklopen ochrannými valy,“ říká Minařík.

Obavy z pachového obtěžování obyvatel Nového dvora bioplynovou stanicí nesdílí ani starosta Kunovic Jiří Vařecha. „Bioplynovou stanici vnímám pozitivně, jako jeden z alternativních zdrojů elektrické energie,“ sdělil Slováckému deníku.