Velkému zájmu návštěvníků se tam těšil Vít Kašpařík (49), který už devětadvacet let vyrábí téměř všechny druhy dřevěných lidových a archaických píšťal, koncovky, salašnické fujarky, jednoručky, dvojačky, tří až devítidírkové píšťaly a fujary. Výborné jsou i jeho středověké a lidové strunné nástroje.

„Odmalička jsem se pohyboval v muzikantském prostředí, protože tatínek se živil výrobou hudebních nástrojů. Já hrál na klarinet, klavír a flétnu. Ačkoliv jsem vystudoval slévárenskou průmyslovku, k muzice jsem měl asi nejblíže. Když jsem se z Brněnska přestěhoval na chalupu do Velkých Karlovic, začal jsem vyrábět píšťaly, stal jsem se členem Hudecké trojky a občas jsem i koncertoval,“ svěřuje se tvůrce replik historických hudebních nástrojů, které vyrábí výhradně z přírodních tvarovaných materiálů, a to z javoru, jasanu a bezu černého, který má měkkou duši.

„Nejsem schopen spočítat, kolik druhů hudebních nástrojů, které se kdysi na Valašsku vyráběly, už v mých rukách vzniklo. Na každý druh nástroje umím zahrát nějakou písničku. Odzemek na koncovku, na renezanční flétnu zase zahraju renezanční skladby a tak bych mohl ve výčtu pokračovat dál,“ vysvětluje zručný tvůrce hudebních nástrojů z Valašska. Často dělá také píšťalky z kostí labutí, hus a jiných ptáků, které patří k těm nejjednodušším nástrojům.

„Máme doma pět kluků. Tomu nejmladšímu, Štěpánovi, je teprve sedm let. Starší synové už umějí vyrobit nějaké hudební nástroje, ale nechci je ale do toho nutit. Výroba hudebních nástrojů se nedá dělat jenom pro peníze. Člověk musí být do jejich tvorby, jak se lidové říká, blázen,“ dodá s úsměvem Vít Kašpařík a spolu se svými dvěma syny rozezní na malém mole rybníka za biocentrem různé druhy dřevěných píšťal.