O jejich přítomnosti v podkroví výmluvně vypovídá provizorní žebřík a staré deky a oblečení vyčnívající ze střešního okna.

Teplé počasí láká bezdomovce také do zbrusu nového parku v objektu bývalých kasáren. Prakticky každý den tam, k nelibosti obyvatel města, vysedávají se svými igelitovými taškami a s krabicovým vínem v rukou. „Zpočátku jsem tam ráda chodila s kočárkem. Byla jsem šťastná, že nedaleko mého domu vyrostla tak klidná zóna. Teď už tam s dětma moc nechodím, protože se obávám, abych z laviček, kde předtím vysedávali bezdomovci, nechytla nějakou infekci. Vídám je tam prakticky denně,“ poznamenala maminka dvou dětí Jana Ptáčková.

Vykázání stejně nepomáhá

Hradišťští strážníci tvrdí, že boj s bezdomovci připomíná začarovaný kruh. Sotva je z jednoho místa vykáží, okamžitě se objeví v jiné části města. „Stížnost na bezdomovce v novém parku na místě bývalých kasáren řešili strážníci jedenkrát. Při příjezdu na místo bylo zjištěno, že se jedná o slovenské dělníky, kteří zde svačili.

Městský úřad Uherské Hradiště nezaznamenal v posledních dvanácti měsících žádnou stížnost ohledně osob bez domova a obsazování laviček ve městě,“ poznamenal mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma.

Jeho slova příliš neodpovídají realitě. Redaktor Deníku se v průběhu měsíce vypravil do kasáren zhruba čtyřikrát a vždy bezdomovce spatřil.

Strážník Vít Sukup, který v těchto dnech zastupuje velitele městské policie v Uherském Hradišti, přiznal, že bezdomovce z nového parku v bývalých kasárnách už také vykázali.

„Ano, jednou jsme je odtud vyhnali, v případě druhé stížnosti jsme ale zjistili, že si lidé spletli bezdomovce se zahraničními dělníky, kteří tam svačili,“ vysvětlil Sukup. Ten ví také o bezdomovci bydlícím pod nákladní rampou u dráhy a o „kutlochu“ v nedalekém domku. „Snažíme se je vykázat pryč, ale putují po celém městě. Před lety se hradišťská radnice snažila na společném setkání všem bezdomovcům nabídnout bydlení, pokud tito lidé přistoupí na protialkoholní léčbu. Ani jeden z nich na tuto nabídku nereagoval. Stejně tak odmítají bydlení v azylovém domě, protože by se museli řídit tamním pevným řádem,“ vysvětlil Sukup.

Za pravdu mu dává i ředitel Azylového domu ve Starém Městě Oto Holeček. „Azylový dům a nabídka jeho služeb je určena a specifikována zákonem o sociálních službách. Znamená to, že tato služba je určena pro lidi, kteří se sice ocitli v obtížné sociální situaci, ale mají zájem a snahu se aktivně podílet na jejím vyřešení. Pokud tomu tak není, nejedná se o naši cílovou skupinu,“ podotkl Holeček, který dodal, že toto zařízení není a nemůže být „odkladištěm nepohodlných opilců anebo nepřizpůsobivých osob“.
Podle informací městské policie se na území Uherského Hradiště v současné době nachází asi pět „stálých“ bezdomovců. Určit jejich přesný počet je ale velmi složité, protože lidé bez střechy nad hlavou putují nejen ulicemi Uherského Hradiště, ale i mezi okolními městy.