Atmosféra pořadu nazvaného "Jurko děkujem" je z fotografií Mirka Potyky patrná.
Účinkovali Bruštíci ze Strání, někdejší bánovští Holásci, kteří se pro tuto příležitost dali po letech dohromady, nechyběli Burčáci, s nimiž Jiří řadu let hrál na cimbál. Zazpíval Hútek z Bánova a Plkotnice ze Suché Loze s Věrou Chovancovou, zahráli cimbalisté z Jiřího cimbálové líhně Luboš Valečka i Marcela Trtková. Naslouchali jsme zpěvu Aničky Přikrylové, Zdenky Ondrové, Natálky Bruštíkové, Gabriely Holáskové i obou Jiřího potomků Kateřiny a Jana, kteří vážili cestu z Londýna.

Zahrál a zazpíval i sám oslavenec; zpěv cikánských písní doprovodil Sudovjan. Smysl Chovancovy benefice vystihuje výrok jednoho z někdejších Holásků Richarda Guryči.
„Pan Chovanec, přesněji řečeno strýc Jura, byl jedním z nejdůležitějších lidí našeho dětství. A jak už to tak bývá, člověku to dojde postupně teprve během dospělosti. Moci mu dnes po těch letech, víceméně na prahu vlastního stáří za všechno poděkovat, považujeme za velké štěstí,“ řekl Richard Guryča.