Zahájení výstavby objektu předcházely tříleté administrativní přípravy. „Definitivní zelenou dostalo vybudování nové moderní budovy a revitalizace archeologických lokalit v červenci 2019 s udělením rozhodnutí o přijetí hlavní finanční dotace IROP. Tímto projektem se Slováckému muzeu podařilo dosáhnout dalšího významného cíle v podpoře povědomí o významu cyrilometodějského odkazu, samotného Památníku Velké Moravy i dalších velkomoravských archeologických lokalit, které jsou zapsány na seznamu významných národních kulturních památek. Staré Město se nyní stává významnou součástí budované Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje a její výkladní skříní,“ podotkl Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea, který o realizaci tohoto projektu usiloval dlouhá léta.

Památky Velké Moravy

Výstavba Cyrilometodějského centra ve Starém Městě byla součástí projektu Revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy, která zahrnovala také revitalizaci venkovních archeologických lokalit Sady (Výšina sv. Metoděje v Uherském Hradišti), Špitálky ve Starém Městě a lokalitu Na Díle v obci Modrá.

Rozsáhlá investiční akce byla financována ze tří zdrojů – z dotačního fondu IROP ve výši 89 575 000 Kč, rozpočtu Zlínského kraje v částce 24 618 000 Kč a z vlastních zdrojů Slováckého muzea ve výši 9 266 000 Kč. Celkové náklady činily 123 459 00 Kč.

Příběh Konstantina a Metoděje

Nová přístavba v těsné blízkosti současného památníku je tvořena specializovaným archeologickým pracovištěm, depozitárními prostory, knihovnou s badatelským zázemím a veřejným depozitářem, prezentačním sálem a především expozičními sály. „Expozice s názvem Kořeny slovanské kultury – Příběh Konstantina a Metoděje, nacházející se ve druhém patře spojeném se stávající budovou památníku skleněným krčkem, provede návštěvníky životem a odkazem sv. Cyrila a Metoděje, kteří položili základní kameny pro vznik prvních slovanských států a formování slovanské kultury. Při realizaci této expozice se tým Slováckého muzea, v čele s vedoucím archeologem Tomášem Chrástkem, vydal mj. do Severní Makedonie. Na břehu Ohridského jezera se nachází kaple sv. Nauma, ve které se díky interaktivní vizualizaci ocitnete nyní i ve Starém Městě. Odkaz sv. Cyrila a Metoděje, respektive jejich žáků, je na Balkáně dodnes velmi silný. V prostorách posledního podlaží nalezneme rovněž prezentační sál,“ poznamenal Ivo Frolec.

Cyril a Metoděj na nástěnné malbě v Trojanském klášteře v Bulharsku
Misionáři Cyril a Metoděj: Původně se jim říkalo jinak. A nepřišli v červenci

Pohled do pravěku

Region však není místem, které je spjato pouze s obdobím Velké Moravy. „V prvním patře, v expozici Archeologie – Pravěk Uherskohradišťska, objeví návštěvnici část jedinečných sbírkových předmětů, které muzeum nashromáždilo za více než 100 let své existence. Prvně v historii Slováckého muzea tak máme možnost dlouhodobě prezentovat archeologické nálezy z dávné minulosti,“ dodává Ivo Frolec.

Jeho slova doplňuje Tomáš Chrástek, který představuje unikátní haptickou (hmatovou) stezku, která provede návštěvníka proti proudu času: „Formou replik a zvětšených rekonstrukcí autentických archeologických nálezů převážně z území Uherskohradišťska si můžete hmatem, ale i sluchem sami objevovat dávné kultury, seznamovat se s nádobami, které používaly, se zbraněmi, jimiž bojovaly, se šperky, kterými se krášlily, ale také s kamennými nástroji a rytinami či soškami nejstarších lovců a sběračů, kteří region obývali.“

Kroj velmožky či kněžky

Tam, kde končí dobrodružství haptické stezky, otvírá se návštěvníkům prostor, který multimediálními prostředky, ale i skutečnými nálezy z archeologických výzkumů představuje osídlení regionu v různých historických obdobích, jeho proměnami, zvláštnostmi či unikátními nálezy. Mezi nejvýznačnější bezesporu patří poklad z Bánova, který představuje rituálně odložený kroj velmožky či kněžky patřící k elitě tehdejší společnosti. Poklad obsahoval mimo jiné soubor více než 1500 jantarových korálků a bronzové spony ze Slovinska a patří k nejvýznamnějším halštatským nálezům na Moravě. Prostory prvního patra zahrnují také dokumentační oddělení, pracovny archeologického oddělení, knihovnu a veřejný depozitář pro badatele.

Stavba Cyrilometodějského centra ve Starém Městě.
Stavbu Cyrilometodějského centra nezbrzdil ani náraz jeřábu do kostelní věže

Trezor pro nejcennější poklady

Přízemní prostory budovy ukrývají zároveň výše zmiňované rozsáhlé depozitární prostory pro archeologické sbírky a technické zázemí budovy. „Realizace depozitárních prostor je jedním z klíčových aspektů stavby. Dosavadní kapacity byly totiž zaplněny zhruba z 95 procent. V jednom z depozitářů je vybudována také trezorová místnost, kde jsou uloženy nejcennější předměty našich bohatých muzejních sbírek,“ doplnil ředitel Slováckého muzea.

Při přípravě a tvorbě nových expozic měl hlavní slovo archeolog Tomáš Chrástek spolu s architektem Michalem Kutálkem.

První návštěvníky přivítají za týden

Co tedy návštěvníky od prvního září čeká? V rámci jedné vstupenky tak zavítají do nové přístavby s dvěma novými expozičními sály a zázemím, ale také do stávající expozice Velká Morava, která otevírá pohled nejen na základy hřbitovního kostela z 9. století, ale i hroby a archeologické nálezy. Jak zdůrazňuje Ivo Frolec, památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum, národní kulturní památka, nabídne tak dnem svého otevření 1. září 2022 komplexní a současně jedinečný pohled nejen na období Velké Moravy, ale i stopy a odkazy našich předků, kteří tato místa obývali několik desítek tisíc let před současností.

Ochutnávka dobové kuchyně

Na první neděli po otevření, 4. září v čase 13 až 18 hodin, připravil tým Slováckého muzea navíc pro veřejnost mimořádný doprovodný program. „Naši návštěvníci budou moci využít možnosti tří komentovaných prohlídek, připojit se k prohlídce depozitářů spolu s odborným výkladem, zapojit se do debaty s tvůrci expozic či ochutnat dobovou kuchyni Velké Moravy. Program bude zahrnovat také besedu Martiny Janochové na téma Evropské kulturní stezky sv. Cyrila a Metoděje spolu s projekcí dokumentu Pěšky bez hranic. Pro děti si programové pracovnice muzea připravily venkovní aktivity a tvořivé dílny. Veškeré informace naleznou návštěvníci na našich webových stránkách či sociálních sítích,“ připomíná tisková mluvčí Slováckého muzea Petra Bubeníková.

ZAJÍMAVOSTI Z PRŮBĚHU STAVBY A REALIZACE EXPOZIC
• Při výkopových pracích došlo k narušení celkem sedmi hrobů z období Velké Moravy. V nejbohatším z nich se podařilo objevit osm náušnic. Vzhledem k poloze stavby by se nejednalo o nic až tolik překvapivého, pokud bychom ovšem nebyli na archeologicky již prozkoumaném území.
• Při vrtech pro tepelná čerpadla došlo k navrtání ložiska metanu. Což si vyžádalo omezení prací, uzavření vrtů, nahrazení zdroje vytápění a vybudování systému odvětrání základové desky.
• Od položení základního kamene 6. 1. 2020 do ukončení veškerých prací na projektu k 30. 6. 2022 uplynulo přesně 906 dnů. Zajímavostí je, že stejné číslo je spojeno i s kolapsem Velké Moravy.
• V expozici Příběh Konstantina a Metoděje můžete vidět unikátní reprodukci fresek z Říma, Makedonie a Albánie.
• V suterénu Cyrilometodějského centra se nacházejí depozitáře archeologického oddělení, ve kterých je uloženo více než 300 000 archeologických nálezů z období od paleolitu po novověk.