Průzkum na Slovácku dopadl obdobně. Větší polovina si myslí, že zavedení EET a kontrolních hlášení již pomohlo omezit daňové úniky. Stejně tak většina ale má jisté výtky k celému systému. Souhlasně odpověděl i ředitel Slováckého divadla Michal Zetel, ale s tím, že z toho nic dobrého nevzejde.

„Kdybychom riskovali u všech veřejných zakázek a provozu příspěvkových organizací států a obcí zpronevěry nebo zneužití veřejných prostředků, stále to vyjde levněji než obludný kontrolní aparát a veškeré audity a veřejnosprávní kontroly," nechal se slyšet Michal Zetel.

Naopak podle místostarosty Uherského Hradiště Ivo Frolce zavedení EET daňovým únikům nepomohlo. „Tento experiment nepřinesl mnoho pozitivních výsledků, zápory zcela převažují a lze očekávat jejich další nárůst. Pro řadu živnostníků, spolků a organizací je likvidační," okomentoval elektronickou evidenci tržeb Ivo Frolec.

Vybrané peníze z EET by se měly vrátit zpět lidem

Slovácko – „Elektronická evidence tržeb se měla zavést dávno," myslí si hradišťská podnikatelka, která provozuje tři obchody a jejíž jméno má redakce k dispozici. Zavedla by ji plošně bez výjimek, aby byla dána nějaká kontrola.

Na celém systému ale i ona vidí své mouchy. Největší problémy jí dělá v tom, že celý systém padá. „Třeba před Velikonocemi, když je více zákazníků celý systém spadl a nešlo tím pádem platit kartou. Lidé často nemají hotovost, tak si zboží nevezmou," povzdechla si žena s přibližně třiceti lety praxe v podnikání. Dodala, že se bojí náporu například před Vánocemi. Není odpůrcem zavedení EET, neměla s tím spojené ani žádné pro sebe velké investice. Pokladny stály okolo patnácti tisíc a program do počítače asi dva a půl tisíce.

Chápe ale, že pro menší obchodníky je EET problém. „Vím o několika, kteří dávali svým zaměstnancům něco bokem, aby jim přilepšili, To už dnes nejde a zaměstnanci jsou nespokojení," popisuje jeden z příkladů, kde EET „uškodilo".

Obecně ale vidí problém především někde jinde. Bojí se totiž toho, že vybrané peníze se nevrátí zpět k lidem a do regionů, odkud pochází.
„Doufám, že peníze 'nesežere' vláda," zdůrazňuje podnikatelka. Podle jejích slov by se měly vrátit zpět lidem například v podobě sníženého DPH na potraviny. Pokud se totiž vybere více peněz, jak často říká ministr financí, a nevrátí se lidem, je celý systém podle ní zbytečný. (bm)

Zbraň. Ilustrační foto.
V maskách Santa Clause ukradli pokladnu. Při útěku stříleli

„Kdo nešidil, teď nenadává," tvrdí podnikatelka

Zlínsko – Když před lety začal Pavel Gurský ve Zlíně podnikat v oboru se železářstvím, netušil, že toho jednou

zalituje. A to kvůli nedávnému zavedení EET. Způsob, kdy jsou údaje o každé transakci obchodníka posílány na státní správu, mu zvedá tlak.

„EET mě nebaví, jenom stojí peníze. Je to k ničemu. Co vymyslel pan Babiš, to mě nebaví," řekl Deníku rozhořčeně majitel prodejny Železářství, které se nachází v centru Zlína. S EET je spojeno i kontrolní hlášení k DPH, podnikatelé musí průběžně podávat přehled vystavených a přijatých faktur za dané období.

„Znamená to pro nás vyšší náklady na vedení účetnictví a další finanční služby souvisejícís evidencí. Účetní si za to samozřejmě musí vzít peníze.

Vůbec se mi to nelíbí. Nahrazuje to úředníky, kteří to měli dělat sami. Tak to děláme my," dodal.

Nadšení nesdílí ani Šárka Válková, pracovnice malého obchůdku s punčochovým zbožím ve Zlíně. Vadí jí hlavně vydávání účtenek na sebemenší nákup.

„Z mého pohledu to přináší hlavně zbytečné papírování. Nikdo nechce účtenky za ponožky. Je to zbytečně moc papíru, co se akorát vyhazuje," konstatovala.

Naopak Jarmila Suidová, provozovatelka cukrárny a kavárny ve Zlatém jablku, EET vítá. Žádné potíže a zbytečnou práci jí nepůsobí. Spíše naopak.

„Šli jsme díky němu z 21 % na 15. Odvody jsem dělala měsíčně předtím, dělám je i nyní. Kdo nešidil, teď nenadává," myslí si. (jk)

Po celé republice přešla 1. března druhá vlna obchodníků na elektronickou evidenci tržeb (EET). Na snímku Zdeněk Foltýn trafikant v ulici Prostřední v Uherském Hradišti. "EET mi nevadí , ale zdržuje.
Druhá vlna EET na Slovácku: zavřené trafiky, obchody i restaurace

EET v trafikách je nesmysl, zlobí se majitelka stánků

Valašsko - Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) stále rozděluje českou společnost na dva nesmiřitelné tábory. Shodnout se v názoru na opatření, pod kterým je jako duchovní otec podepsán především ministr financí Andrej Babiš, se ostatně nemohou ani osobnosti z Valašska, které Deník oslovil v tradiční anketě.

A platí to také o respondentech Panelu Deníku, které jsme oslovili napříč republikou. Podle 50,4 % panelistů totiž zavedení EET a kontrolních hlášení už nyní pomohlo omezit daňové úniky.

Ovšem o pravém opaku je přesvědčeno plných 49,4 procenta respondentů. Celkem Deníku na tuto otázku odpovídalo 714 lidí.

Zavedení EET se viditelným způsobem projevilo v restauracích.

„Na vydávání účtenek byť za jedno pivo už jsem si zvykla, i když je to pořád spíš na obtíž. A to samé si myslí i zákazníci. Když jim účtenku donesu, většinou si ji ani nevezmou a nechají mi ji ležet na stole," líčí svou zkušenost servírka Katka Poláchová.

EET působí problémy i majitelce dvou trafik ve Vsetíně Šárce Březíkové. Nelíbí se jí nákladnost, zdržování při prodeji i stále přetrvávající technické problémy.

„Ani po dvou měsících se nevyhneme řešení problémů s funkčností. Kasy každou chvíli nefungují, máme problémy se signálem a nemůžeme načíst data," zlobí se Březíková.

Následná potíž přichází při komunikaci se servisem, na který mají společnosti čtyřiadvacet hodin, což je pro provoz trafik dlouhá doba.

Majitelé stánků se zamýšlí nad nesmyslností zavedení EET právě do trafik.

„Máme přes devadesát procent zboží s čárovými kódy, na kterých je cena určená, nedá se s ní kalkulovat. Tento systém je pro nás naprosto zbytečný," vysvětlila Březíková.

Pozastavila se i nad zdržováním při prodeji. Dřívější systém prodeje z ruky do ruky nebyl důvodem k tvoření fronty.

„Teď je to šílené, zdržuje to. Než to naťukám a pak z povinnosti vydám doklad, který po mně nakonec zákazníci hodí zpět," popsala dnešní obchodování Březíková.

V neposlední řadě je celá věc nákladná. Kromě jednorázové investice, která spočívala v zakoupení dvou pokladen, platí měsíčně dvanáct set korun za připojení.

„K tomu je třeba připočítat náklady za účtenky. Za dva měsíce spotřebujeme ve dvou trafikách pásky skoro za tisícovku," vypočítala Šárka Březíková.

Od 1. ledna 2017 v této trafice v Dolním Němčí uzavřeno.
Konec trafik na Slovácku? EET je posledním hřebíčkem do rakve

Pomohla EET nebo ne? Ani panelisté z Kroměřížska se neshodují

Kroměřížsko - Bylo to před pár týdny velké politické téma – a zavedení elektronické evidence tržeb vlastně dodnes rozděluje českou společnost na dva nesmiřitelné tábory.

Shodnout se v názoru na opatření, pod kterým je jako duchovní otec podepsán především ministr financí Andrej Babiš, se ostatně nemohou ani osobnosti z kroměřížského regionu, které Deník oslovil v tradiční anketě.

A platí to také o respondentech Panelu Deníku, které jsme oslovili napříč republikou. Podle 50,4 % panelistů totiž zavedení EET a kontrolních hlášení už nyní pomohlo omezit daňové úniky. jenže – o pravém opaku je přesvědčeno plných 49,4 procenta respondentů. Celkem Deníku na tuto otázku odpovídalo 714 lidí.

A jak se k ní postavily známé tváře z Kroměřížska? Například ředitelka Domu kzltury v Kroměříži a minulá starostka města Daniela Hebnarová je přesvědčena, že zavedení EET alespoň prozatím ničemu nepomohlo.

„Zatím je na jasné stanovisko v tomto ohledu brzy, ale nezdá se, že by zvýšený výběr DPH nebo ostatních daní převýšil náklady státu a podnikatelů spojené se zavedením EET," míní.

Oproti tomu kastelán kroměřížského zámku a zahrad Martin Krčma přínos EET vidí. „Malé ryby se alespoň víc nadřou," zhodnotil lakonicky zavedení elektronické evidence tržeb.

Ani ostatní respondenti Panelu Deníku z Kroměřížska ovšem nemají na zavedení elektronické evidence tržeb zdaleka jednotný názor.

„Poctivým to zkomplikovalo podnikání, nepoctiví si cestu zase najdou. Tolik naznačuje praxe," krčí rameny například ředitel Muzea Kroměřížska Jiří Stránský a jedním dechem ovšem hned dodává: „Kéž by to tak nebylo…" Šéfka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková zase upozorňuje na jistou nejednotnost i případě nového opatření.

„Restaurace pod příspěvkovou organizací EET zavádět nemusejí, zatímco soukromník musí. Je to systémové?" ptá se.

A jistou obojakost nového zákona vnímá také ředitelka Střediska volného času TyMy v Holešově Jarmila Vaclachová.

„Je to sice byrokratická zátěž a pro malé živnostníky i finančně náročná věc, ale v případě větších firem si myslím, že je to užitečné," řekla Deníku. Hlavní argument odpůrců EET pak za všechny trefně shrnul šéf kroměřížských sportovišť Karel Holík.

„Pokud je snahou šidit, nezastaví to ani EET. Měli bychom omezovat velké úniky korporací a nadnárodních firem. To se ovšem nehodí hlavnímu strůjci EET," dodal pro Deník.

Ilustrační foto
EET má na Slovácku první oběti. Zavírají hospody i bufety

Pomohlo zavedení EET a kontrolního hlášení DPH omezit daňové úniky?

INDEX Deníku
Podle 50,4 % panelistů Deníku z celé ČR zavedení EET a kontrolních hlášení již pomohlo omezit daňové úniky. O opaku je přesvědčeno 49,4 procenta respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 714 lidí.

Odpovědi panelistů ze Slovácka

Bořek Žižlavský, 54 let, publicista a fotograf
ANO. Určitě ano, i když je zavedení systému drahé. Všelijací vykutálenci si ale svou nepoctivou cestičku určitě zase najdou.

Zuzana Hoffmannová, 39 let, ředitelka Diakonie ČCE – střediska CESTA UH
ANO i NE. Myslím, že bylo potřeba nastavit nějaký kontrolní systém, na druhou stranu je třeba se se stejným zápalem zaměřit tam, kde unikají miliardy. 

Ivo Frolec, 55 let, ředitel Slováckého muzea Uherské Hradiště a místostarosta UH
NE. Tento experiment nepřinesl mnoho pozitivních výsledků, zápory zcela převažují a lze očekávat jejich další nárůst. Pro řadu živnostníků, spolků a organizací je likvidační.

Pavel Chabičovský, 37 let, OSVČ - dětský bavič a moderátor, pořadatel kulturních akcí, majitel společnosti zastupující známé umělce a umělecké soubory
ANO. Ovšem v jaké míře a za jakou cenu? Evidentní likvidace slabých, zdražování, zmatečnost. Divím se, že businessmen dopustil tu polovičatost a dál šíří polopravdy.

Radovan Jančář, 49 let, ředitel Knihovny BBB Uh. Hradiště
Od zavedení EET uběhla tak krátká doba, že to nelze seriózně zhodnotit.

Jiří Jilík, 72 let, důchodce
ANO. Přinejmenším pokud jde o hospůdky a prodavače zmrzliny. A tak se můžeme těšit, jak vláda konečně zatočí s podnikateli a firmami registrovanými v daňových rájích.

Antonín Mach, 48 let, ředitel Klubu kultury v Uherském Hradišti
Ne

Libor Plšek, 41 let, hudebník
NEEEE. Použiju jeden upravený slogan z reklamy „Babiš, skvrn a špíny se zbavíš", ale čím dál víc mám z počínání tohoto člověka naprosto opačný pocit! 

Jan Vorba, 36 let, ředitel základní školy
ANO I NE. Myslím, že je třeba zaměřit pozornost na potenciálně mnohem větší daňové úniky a ne jen podezírat drobné živnostníky. Těch bychom si měli spíše vážit a podporovat je.

Michal Zetel, 36 let, ředitel Slováckého divadla Uherské Hradiště
ANO. Asi, ale nic dobrého z toho nevzejde. Kdybychom riskovali u všech veřejných zakázek a provozu příspěvkových organizací států a obcí zpronevěry a zneužití veřejných prostředků, stále to vyjde levněji než obludný kontrolní aparát a veškeré audity a veřejnosprávní kontroly.

SEZNAM VŠECH osobností ze Zlínského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE