Uherskohradišťský městský architekt Aleš Holý ale tento záměr obhajuje. V rozhovoru pro Slovácký deník nastínil své argumenty.

Domníváte se, že výstavba tohoto domu bude pro město přínosem?

Pro městské prostředí a jeho kvalitu a efektivní využití bude mít dostavba bloku před Klubem kultury značný význam. Půvabnému Komenského náměstí se vrátí trojúhelníkové proporce, bude mít charakter skutečného náměstí. Hradební ulice bude znova typickou ulicí s živým obchodním parterem a s byty v horních podlažích nového domu. Zachování a rozvoj funkce bydlení v centrální zóně naplňují jeden z cílů programu regenerace městské památkové zóny a zastavení vylidňování. Tam, kde se bydlí, je prostě více bezpečno a v nočních časech není mrtvo a liduprázdno.

Nebude nová budova příliš blízko Klubu kultury?

Mezi zástavbou a průčelím kulturního domu vznikne uměřený vnitřní prostor, komorní náměstí, nádvoří či atrium, které dostatečně splní potřebu rozptylového prostoru pro návštěvníky kulturního domu. Přístup do vnitřního nádvoří bude dostatečně prostorným průchodem v ose Masarykovo náměstí, ulice Poštovní a vstupní portál do kulturního domu.

Připouštíte, že kvůli případnému rušení nočního klidu budou zřejmě muset ukončit činnost některé restaurace a bary v přilehlém okolí? Oslovili majitelé těchto provozů hradišťskou radnici se žádostí o řešení této situace?

Integrace funkce bydlení s komerčními a restauračními zařízeními je v centrech měst běžná. A nečiní-li problémy jinde ve světě, nevím, proč by se tyto funkce měly vzájemně vylučovat v případě naší Hradební ulice.

K jakým kritériím jste přihlíželi při rozhodnutí o povolení stavby? A má vůbec odbor architektury možnosti a pravomoc zakázat takovou stavbu na soukromém pozemku?

Dostavba na soukromých pozemcích před Klubem kultury se připravuje od roku 1998, tedy již patnáct let. Regulačním plánem byly pozemky už tehdy navrženy k zastavění, aby se zpět mohlo zformovat Komenského náměstí, aby se zmenšila asfaltová a betonová plocha před kulturním domem. Jde také o to, aby Hradební ulice získala zpět svůj charakter a proporce a aby uvnitř vnitrobloku vzniklo, před Klubem kultury, malé náměstí nebo nádvoří. Tomu napovídají i nedostavěné a nedokomponované boční štíty kulturního domu.

Nedomníváte se, že kvůli této stavbě u Klubu kultury, a například i kvůli nové stavbě domu na Mariánském náměstí, dojde k zásadním estetickým ztrátám na stávající podobě města?

V obou případech se jedná o regeneraci historické urbanistické struktury. Na Zelném trhu se realizuje stavba na půdoryse původních měšťanských domů a na ulici Hradební zhruba na půdoryse hradišťského pivovaru. Jde tedy o to vrátit náměstí a ulicím jejich původní tvar. Demolice původní zástavby na těchto místech nebyla krokem nutným ani pozitivním. Mariánské náměstí i Zelný trh tím byly deformovány, stejně jako Komenského náměstí pozbylo svůj trojúhelníkový půdorys a část ulice Hradební ztratila proporce městské ulice.

Je teoreticky možné, že pokud se ozvou majitelé jiných pozemků, může se stát, že podobné stavby vyrostou například v parku za jezuitskou kolejí nebo v parku ve Smetanových sadech či na dalších místech Mariánského náměstí?

V Jezuitské zahradě ani ve Smetanových sadech nikdy žádné stavby nevyrostou. Mariánské náměstí bude obestavěno jen po obvodu, tak jak to náměstí sluší a patří a nic více, to je naprosto nepatřičný a hloupý příměr.

Kladete velký důraz na návrat podoby měst ke svému původnímu vzhledu. Proč? Je podle vás tak nezbytné, aby města zpětně kopírovala svou někdejší podobu? Stávající podoba Uherského Hradiště je přece dána vývojem, nikoliv zanevřením na její bývalou tvář…

Jistě, město se vyvíjí. Ale na druhé straně by nemělo deformovat tradiční historické prostory jako ulice či náměstí. Vždyť přece prázdná betonová plocha před klubem kultury není nic krásného. Původně se počítalo, že klub kultury bude mít ještě jedno křídlo. Tato část projektu se ale neuskutečnila, plocha je příliš obnažená a nemá měřítko historického města.