Archeoskanzen v Modré: lákadlo pro turisty

13. 8. 2014

Modrá - Již více než deset let tepe vlastním životem archeologický skanzen v Modré. Vstoupíte-li do něj bránou pod strážními věžemi, jež jsou součástí opevnění Christinova valu, skořepinové dřevo-hliněné konstrukce táhnoucí se v délce 420 metrů, ocitnete se ve slovanském hradisku z 9. století. To navštívilo již půl milionu lidí.

Kliknutím zvětšíte

Archeoskanzen v Modré. | Foto: DENÍK/Zdeněk Skalička

Archeoskanzen byl pro veřejnost poprvé otevřen 19. června 2004. V jednotlivých areálech, jakými jsou sídlištně-hospodářský, mocenský, duchovně-vzdělávací a osamoceně stojící církevní s hypotetickou rekonstrukcí kostela a národní kulturní památkou České republiky pozůstatky kostela sv. Jana ze začátku 9. století, na vás dýchne historie.

Zatímco v době otevření skanzenu v něm bylo dvacet staveb představujících ideální podobu slovanského opevněného sídliště z dob Velké Moravy, dnes je jich tu šestadvacet, přičemž objekt s WC a dílna s depozitářem slouží jako zázemí skanzenu.

Přitažlivost skanzenu zvýšilo v říjnu 2011 zpřístupnění čtyř replik objektů z devátého století, které v něm vyrostly za sedm měsíců. Skvostem skanzenu se tehdy stala dřevěná halová stavba, která pravděpodobně plnila funkci obydlí vysoce postaveného církevního činitele, zřejmě samotného arcibiskupa, ale také dalších jedinců, možná jeho druhů, kteří obývali menší cely. Rozsáhlý halový prostor s ohništěm a krbem podle všeho sloužil jako místo výuky, tedy škola, o níž se zmiňuje dobový písemný pramen.

„Jde o hypotetickou podobu skutečně archeologicky odkrytého objektu v prostoru církevního areálu v Sadech u Uherského Hradiště. Objekt tehdy pravděpodobně plnil funkci církevní školy," přiblížil objekt archeolog Luděk Galuška z Moravského zemského muzea v Brně, autor sedm metrů vysoké srubové stavby ve tvaru písmene L, dlouhé 35 metrů a široké třináct metrů.

Unikátem v kamenné stavbičce za školou písemnictví se stala kamenná křtitelnice, vytesaná z pětitunového pískovce. Dominantou skanzenu je zdálky nepřehlédnutelná palácová věž vysoká 12,55 metru.

Branami slovanského hradiska z 9. století prošlo za deset let existence půl milionu lidí

Duchovním otcem projektu archeoskanzenu byl starosta Modré Miroslav Kovářík. „Už jako třináctiletý kluk jsem snil o tom, že v katastru naší vesnice by někdy mohla být vybudována replika slovanské stavbičky z 9. století. Na stavbu skanzenu jsem tehdy ještě nepomýšlel. Ideový záměr k jeho vybudování vznikl teprve ve spolupráci s archeologem Luďkem Galuškou v roce 2002. O rok později se začal proměňovat ve skutečnost," neskrývá radost starosta Modré.

O tom, že archeoskanzen není mrtvým hradiskem ani po deseti letech od jeho otevření, svědčí třeba i pouhý pohled do statistiky návštěvnosti. Za deset let jím prošlo 380 tisíc platících návštěvníků z Česka i ze zahraničí. Dalších 120 tisíc neplatících návštěvníků bylo z řad dětí do šesti let, hendikepovaných lidí, VIP hostů a zahraničních delegací. V knížecím obydlí skanzenu se také uskutečnila řada výstav. Tři stěžejní nesly název Když Metoděj křtil Bořivoje, Tři pruty Svatoplukovy a První vyučovací hodina staroslověnštiny, která je k vidění i v současnosti. Ve skanzenu se rovněž tři týdny natáčelo doku-drama Cyril a Metoděj Apoštolové Slovanů.

* Archeologický skanzen Modrá, Velkomoravské sídliště středního Pomoraví, se rozkládá na ploše pěti hektarů v lokalitě zvané Hrubý díl. S jeho budováním se začalo v roce 2003. Otevřen byl 19. června 2004.
* Na návrší Hrubého dílu byla ale už 16. září 2000 slavnostně otevřena první stavba skanzenu, a to hypotetická rekonstrukce kostelíka svatého Jana Křtitele. Loni v něm bylo uzavřeno Matričním úřadem Velehrad 69 svateb bez církevního obřadu.
*Archeoskanzen byl do roku 2011 tvořen devatenácti replikami staveb raného středověku, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech.
* V roce 2011 přibylo ve skanzenu Velkomoravské centrum křesťanství a vzdělanosti a palácová věž se zázemím, tyčící se do výše 12,55 metru nad úrovní terénu.
* V současné době je v archeoskanzenu 26 staveb vybudovaných podle skutečných archeologických objektů. Další dvě stavby, WC a dílna s depozitářem, slouží jako zázemí skanzenu.