V archeoskanzenu budují mohutnou slovanskou hradbu a strážní věž

2.4.2020

Čilý pracovní ruch vládne v Archeologickém skanzenu na Modré. Ve východní části slovanského opevněného sídliště bylo vyměněno 150 metrů vysloužilého zaplétaného proutěného plotu za palisádu z opalovaných štípaných dubových kůlů. Ta postupně přejde v patnáctimetrovou masivní pochůznou hradbu, která bude z vnitřní strany skanzenu tvořena osm metrů širokým dřevohliněným valem, z vnější strany dvoumetrovou čelní kamennou zdí.

Po sedmnácti letech končí dosluhující proutěný plot ve východní části Archeoskanzenu Modrá. Nahradí jej 150 metrů dlouhá palisáda z opalovaných štípaných dubových kůlů. Ta postupně přejde v masivní pochůznou hradbu, skládající se z osm metrů širokého dřev

Kliknutím zvětšíte

Po sedmnácti letech končí dosluhující proutěný plot ve východní části Archeoskanzenu Modrá. Nahradí jej 150 metrů dlouhá palisáda z opalovaných štípaných dubových kůlů. Ta postupně přejde v masivní pochůznou hradbu, skládající se z osm metrů širokého dřev | Foto: Deník / Zdeněk Skalička

„Opevnění bude v dolní části zakončeno osmimetrovou strážní věží o půdorysu 3,8 krát 3,8 metru. Do věže, stejně vysoké jako jsou dvě strážní věže při vstupu do skanzenu, bude uchycena nová vjezdová brána,“ informoval správce skanzenu Lubomír Sláma.

Starosta Modré Miroslav Kovářík, který přišel před léty s nápadem archeoskanzen vybudovat, prozradil, že pod rybárenským valem a novou strážní věží, která bude o pět metrů nižší než nepřehlédnutelná replika středověké strážní pozorovatelny vybudované v roce 2011, vzniknou skladovací prostory. Návštěvníci si budou moct prohlédnout velice zajímavé konstrukční řešení výstavby hradby.

„Půjde o hypotetickou konstrukci nejpevnější hradby z období Velké Moravy, jejíž pozůstatky byly před 40 lety objeveny při archeologickém výzkumu v městské čtvrti Rybárny v Uherském Hradišti. Mohutná hradba s čelní dvoumetrovou kamennou zdí byla spojena s vnitřní dřevohliněnou konstrukcí, propojenou příčnými břevny, takže celková šíře hradby činila 10 metrů,“ vysvětlil Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie Uherské Hradiště.

Jízda králů v Kunovicích. Ilustrační foto.

Nad jízdami králů se stahují černá mračna. Kunovickou odložili o rok

Ochotně dodal, že ve skanzenu vznikne na území současné Moravy nejmohutnější hradební těleso z konce 9. století, tedy z doby, kdy bylo nutné takové hradby stavět proti stále sílícímu nebezpečí ze strany Maďarů, Bavorů a Franků.

Podle archeologa Galušky bude ve skanzenu znázorněný celkový postup stavby hradby až do její konečné podoby. Návštěvníci skanzenu budou moci vystoupat na čtyři metry vysokou a deset metrů širokou hradbu, zbudovanou z hlíny dřeva a kamene. Hradba bude ústit do hypotetické obranné věže, jejíž náznaky byly rovněž nalezeny v hradišťských Rybárnách.

„Při zahájení zemních prací byly na staveništi hypotetické konstrukce nejpevnější hradby z doby Velké Moravy objeveny pozůstatky bývalého zahradnictví z poloviny 20. století. Při výkopových pracích narazili stavbaři na sídlištní objekty předkeltského období, a to z pozdní doby bronzové až doby železné,“ řekl s nadšením Luděk Galuška. Prozradil, že na zmíněných místech bude v nejbližší době provádět Moravské zemské muzeum záchranný archeologický výzkum.