Ukázkami slunovratového rituálu ohně a plodnosti demonstrovali Velkomoravané o třetí červnové sobotě v Archeoskanzenu Modrá, jak se pravděpodobně slavil slunovrat, jeden z nejmagičtějších dnů v roce, v pohanských časech. Díky správě archeoskanzenu a občanskému sdružení Velkomoravané nebyla ani letos v opevněném slovanském hradisku tradice oslav slunovratu, svatojánských ohňů a nocí zapomenuta.

Noc s Metodějem na Výšině svatého Metoděje v Uherském Hradišti
Na Výšině sv. Metoděje to žilo, bavila muzika, ostrotřelci i kat

Dvojkomorová vypalovací keramická pec naplněná keramikou, nacházející se mezi čtyřiadvaceti replikami slovanských staveb v opevněném skanzenu, byla úderem sobotní jedenácté hodiny zapálená Víťou Klofáčem a Jaroslavem Křivánkem. Slavnostním zažehnutím pece byl zahájen šestihodinový 17. ročník festivalového programu nesoucího název Noc Slunce a Ohně.

Jeho těžištěm byly ukázky ohnivých řemesel – kovářů, kovolitců, korálkářů, šperkařů a dalších řemeslníků. Slovanské hradiště žilo hlavně starými řemesly, vesnickým děním, ale také hrami. Speciálních prohlídek oživlého hradiště se výkladem zhostil Velkomoravan Petr Šimek.

Největším tahákem oslavy příchodu léta, jak jej slavili Slované, klanějící se Slunci, které pro ně bylo bohem, bylo ve velmožském paláci představení zbrusu nové expozice s názvem 822 – Moravané vstupují do dějin. V roce 822 svolal císař Ludvík I. Pobožný do Frankfurtu sněm. Chtěl na něm s velmoži projednat záležitosti, které se týkaly východních oblastí francké říše.

„Na tomto sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, Obodritů, Srbů, Veletů Čechů, Moravanů, Praedenecentů (podunajských Obodritů – pozn. red.) a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu vysláni s dary,“ uvedl Jaroslav Křivánek. Tato první zmínka byla zaznamenána v Letopisech království Franků. Moravané brzy přijali křesťanství (831) a založili si své knížectví – základ budoucí Moravy (833 až 906).

V archeoskanzenu přibyly v sobotních odpoledních hodinách dvě dubové sochy slovanských bohů. „Autorem boha Velse byl Petr Sedláček z Modré. Socha byla umístěna pod oskeruši ve slovanském opevněném sídlišti, pod níž už několik let stojí socha boha Peruna, kterou už poznamenal čas,“ informoval Jaroslav Křivánek.

Sochu boha Peruna vytvořil ve skanzenu Václav Kolářík ze Svatobořic-Mistřína, absolvent Střední školy řezbářské v Bzenci a Vysoké školy sochařské v Ostravě.

„Dubového čtyřmetrového boha Peruna ani ti nejsilnější chlapi, Velkomoravané, nedokázali přenést na své budoucí stanoviště. Za pomoci techniky se jeho umístění na vhodné místo ve skanzenu podaří v nejbližších dnech,“ řekl sebejistě Jaroslav Křivánek, šéf Velkomoravanů. Ti společně s návštěvníky skanzenu ukončili akci před 18. hodinou slunovratovým přípitkem.