Konstrukčně jedinečný počin má podobu podzemního panteonu. Jde o obrovský, ze všech stran zabezpečený železobetonový trezor. „Okrouhlým oknem ve stropu prochází do podzemí dvojramenným cyrilometodějským křížem denní světlo. Strop je symbolicky vytvořen v podobě obrovského velkomoravského gombíku,“ uvedl iniciátor myšlenky vybudování klenotnice a starosta Modré Miroslav Kovářík.

Ve dvanácti speciálních neprůstřelných a nerozbitných tubusech s vlastní klimatizací se návštěvníkům představuje soubor zlatých a stříbrných originálů i několika replik skvostů raně středověkého uměleckého řemesla, objevených ve Starém Městě, Uherském Hradišti – Sadech, samotné Modré, ale i v Mikulčicích, na Pohansku u Břeclavi a v dalších lokalitách.

close Otvírají nejstřeženější klenotnici v kraji. K vidění jsou originály šperků z hrobů velkomoravské šlechty info Zdroj: Deník/Pavel Bohun zoom_in Otvírají nejstřeženější klenotnici v kraji. K vidění jsou originály šperků z hrobů velkomoravské šlechty

Mojmírovci ožívají v panoramatech

Součástí expozice je antropologická rekonstrukce velkomoravského velmože, zhotovená na bázi lebky nalezené v Uherském Hradišti – Sadech.

Možná podoba členů vládnoucí rodiny Mojmírovců je vyobrazena v panoramatických scénách, zachycujících důležité momenty vzniku moravského státu. Jde o tři výjevy z historie Velkomoravské říše – Pribinovo vyhnání, jak se kníže Rastislav brání útoku Franků a kníže Svatopluk se svou rodinou.

Expozice je rozdělena na dvě části. Vpravo jsou vystaveny předměty pro muže – velmože. Opasková kování, dýky, meče, sekery. „Jde o zbraně elity, ne sečné zbraně obyčejných válečníků. Bohatě zdobené ostruhy významně symbolizující daného jedince. Jsou tam i ostruhy dvou-tříletého chlapečka, který na koni ještě určitě nejezdil, ale ony naznačují do jaké rodiny se narodil,“ prozradil Luděk Galuška z Moravského zemskéhoautor námětu, libreta a scénáře výstavy s názvem Elity Moravy.

V levé části expozice jsou umístěny ozdoby a šperky žen nalezené v hrobu na sadské výšině. Náušnice s korály, prsteny a ozdobami, demonstrující význam postavení s nimi pohřbené ženy. „Koncipoval jsem tu výstavu tak, že jsou tam celé nálezové soubory, u kterých se návštěvník dozví z jakého hrobu šperky pochází a nakolik ten člověk musel být významný, když byl pohřbený s tak bohatou pohřební výbavou,“ dodal Luděk Galuška.

Komponovaná prohlídka Klenotnice Velké Moravy trvá 45 minut a doplňuje ji mluvené slovo i hudební podkres Jiřího Pavlici a Hradišťanu.

Klenotnice Velké Moravy v Modré je jedním ze dvou výstupů mezinárodního přeshraničního projektu INTERREG V-A Slovenská republika a Česká republika SK-CZ 14-20 s názvem Spoločné dedičstvo od Rímanov po klenoty Veľkej Moravy. V Cíferu byl v rámci projektu vybudován archeoskanzen, který představuje část sídliště ze 4. století, tedy z doby římské, jehož pozůstatky byly v katastru obce v minulosti objeveny archeology AÚ SAV.

Financování hlavní části stavby:


• Evropská unie, program INTERREG V-A, SK-CZ/2022/14 85%, tj. cca 38.500.000,- Kč

• Státní rozpočet ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj, a to 5%, tj. cca 2.342.000,-Kč

• Spoluúčast obce k části projektu INTERREG V-A 10%, tj. cca 4.500.000,- Kč

• Dotace z Fondu Zlínského kraje ve výši 8.000.000,- Kč

• Zbývající financování záměru je z rozpočtu obce

• Financování výroby vědeckých replik šperků, okras apod. z veřejné sbírky pořádné Obcí Modrá

• Vysoutěžená cena hlavní části stavby dle Smlouvy o dílo je 52.377.542,- Kč

• Celková předpokládaná částka po dokončení vybavení a navazujících technologických náležitostí 70 milionů korun