„Podařilo se nám odkrýt základy velké obytné stavby z doby Velké Moravy. V jednom z jejích rohů je otopné zařízení, pravděpodobně pec, která se v terénu rýsuje jako mazanicová destrukce. Pec byla omazaná bílou vápennou maltou," prozradil archeolog Slováckého muzea Uherské Hradiště Tomáš Chrástek.

Vedle zmíněného obytného zařízení se podařilo zachytit další pec, která je rozsahem větší a má i předpecní jámu. Na rozdíl od té prvně jmenované, která sloužila jako otopné zařízení, byla ta druhá pravděpodobně určena k pečení chleba a je téměř o 2 tisíce let starší, patří do období mladší doby bronzové.

„V sondách kolem většího domu byly odkryty další objekty, jedná se o pec z mladší doby bronzové, což je mimochodem první nález z tohoto období na ploše archeoskanzenu, ale také menší zahloubené objekty, které spadají do časně laténského období, což je přelom 4. a 5. století před Kristem," informoval archeolog.

Výzkum ve východní části skanzenu začal podle jeho vyjádření v minulém roce, kdy se pokračovalo v odkrývání situací, jenž byly narušeny při pokládce elektrického kabelu. Zkoumání bylo po určité době přerušeno a zazimováno. V minulých dnech na něj archeologové se stálými brigádníky, studenty archeologie a příbuzných historických oborů, středoškoláky a jednou kantorkou po roce opět navázali.

„Bylo zajímavé sledovat, jak probíhá prozkoumávání půdy ve skanzenu. I těch pár minut, které jsme nad sondami s našimi třemi kluky, základní školou povinnými, strávili, bylo pro ně účinnější než teorie ve škole," nechali se slyšet manželé Svárovští z Brna.

Zatímco před čtyřmi roky se v severovýchodní části skanzenu archeologům podařilo odkrýt hrob takzvaného vampýra, jenž byl opředený tajemstvím pradávných rituálů, při současném výzkumu zatím nenarazili na zvláště pozoruhodný nález.

„Zajímavá je samotná situace, v jaké se zkoumané objekty nacházejí. Jinak jsou zde klasické archeologické nálezy jako je keramika, mazanice, kostěný proplétáček, části omítek a přeslen," vypočítával Tomáš Chrástek.

Výplň objektu tvoří podle něj běžný materiál, který se objevuje při archeologických výzkumech. Dá se ale počítat nikoliv na kusy, ale na sedm krabic plných úlomků keramiky. Zajímavé nálezy se ale mohou objevit v příštích dnech až při dalším odkryvu. Ty nezajímavější nálezy se objevily až při odkryvu dna objektu.

Záchranný výzkum začal probíhat v lokalitě Díly u Božího syna v Modré před dvaceti lety.

„Tenkrát se začalo kopat mezi zdravotním střediskem Modrá a soukromým domem, kde byl odkryt keltský objekt a obilnice z 9. století," zavzpomínal starosta Modré Miroslav Kovářík. Archeologický výzkum byl prováděn také v místech, kde dnes stojí replika kostelíka sv. Jana, ale i na půdě dnešního archeoskanzenu.

Jeho areál je zatím archeologicky prozkoumán asi z pěti až sedmi procent.

„Prokopány jsou zatím ty prostory, které jsou pod stavbami skanzenu. Tam kde žádná stavba není, tak se zatím kopalo pouze výjimečně," dodal archeolog Slováckého muzea.