Ve druhé polovině května zahájilo Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea (MZM) východně od knížecího paláce archeoskanzenu záchranný předstihový výzkum, který je motivovaný vybudováním podzemního archeologického muzea, zaměřeného na dobu Velké Moravy.

„Vedení obce Modrá počítá s tím, že muzeum bude zahloubeno až šest metrů pod povrch terénu, takže případné nálezy, které by na této ploše existovaly, by byly výkopem zničeny. Předpokládali jsme, že východně od paláce zcela určitě na nějaké pozůstatky obydlí, hospodářských stavení a kosterních ostatků lidí narazíme. Naše předpoklady se naplňují,“ konstatoval Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie MZM Uherské Hradiště.

Připomenul, že při budování archeoskanzenu v letech 2003 až 2004 byly v místech dnešního paláce objeveny nálezy z 9. století, vpravo od něj, v řemeslné části dnešního opevněného hradiska, pozůstatky z doby 6. až 5. století před naším letopočtem, tedy z doby časného laténu či starší doby železné.

„V současné době zkoumáme pozůstatky dvou hrobů pravděpodobně z doby Velké Moravy. Jeden představuje zčásti porušenou kostru asi čtyřletého dítěte, možná narušeného nějakým pozdějším zásahem, protože ne všechny kosti jsou na svém místě. Druhý hrobeček představuje jen malinkou hromádku kostí dětské lebky,“ informoval Luděk Galuška.

Prozradil, že terénním vedoucím výzkumu ve skanzenu za Centrum slovanské archeologie MZM je jeho zástupce Jakub Langr, aktivně se na průzkumu podílí i antropolog specialista Roman Bortel.

„Z hlediska dalších nálezů se nám zatím podařilo odkrýt zemnice z období časných Keltů. Našly se také převážně keramické zlomky z velkých mísovitých nádob se staženým okrajem, ale i misky s kolkovanou výzdobou. Dá se předpokládat, že na ploše 18krát 18 metrů můžeme ještě objevit další nálezy, které by pasovaly do 6. a 5. století před naším letopočtem, možná i 9. a 12. století současného letopočtu,“ dodal Luděk Galuška, vedoucí Centra slovanské archeologie MZM Uherské Hradiště.