Archeologické nálezy stavaře vždycky přibrzdí

Ty se však podle správce velehradské farnosti Petra Přádky vždycky podařilo dohnat a jejich harmonogram dodržet.

„Je nutné si uvědomit, že se nacházíme na území národní kulturní památky, kde se dal výskyt pozůstatků středověkých stavebních aktivit očekávat. Například v případě objevu středověkého koridoru před vstupem do lapidária bylo nutné přistoupit ke změně projektové dokumentace,“ upozornil archeolog Zdeněk Schenk. To potvrdila také koordinátorka obnovy velehradského historického centra Věra Homoláčová. „V případě lapidária bylo opravdu nutné zasáhnout do projektové dokumentace,“ řekla. Podle velehradského faráře Petra Přádky se v souvislosti s archeologickými nálezy jedná o lokální zdržení, které z dlouhodobého hlediska neznamená žádné zásadní časové ztráty.

K nejdůležitějším velehradským objevům v loňském roce patří podle Jana Mikulíka ze společnosti Archaia Olomouc odkrytí severní obvodové hradby bývalého cisterciáckého kláštera. Za zcela unikátní pak označil nález základů a zdiva severozápadní hranolové věže, které se nacházely v uličce mezi farou a mateřskou školou.„Překvapivý byl nejen její tvar, ale také to, že v dějinách archeologického průzkumu na Velehradě byla vůbec poprvé hranolová věž odkryta,“ poznamenal Mikulík. Odkryta byla i nárožní kruhová věž o půdorysu 10 metrů, která byla považována za úplně zničenou.

V centru pozornosti je ohradní zeď

Schenk označil odkryv dvou středověkých věží a severní obvodové hradby za významný nejen v rámci České republiky, ale i ve středoevropském měřítku. V uplynulém týdnu došlo v místě plánovaného vjezdu u Cyrilky k odkrytí původní ohradní zdi, označující areál cisterciáckého kláštera. „Domníváme se, že by mohla pocházet z první stavební etapy velehradského kláštera, a byla tudíž postavena již v první polovině 13. století. Tuto zcela radikální teorii však musíme ještě ověřit,“ řekl Schenk.

V centru pozornosti veřejnosti je už několik měsíců výstavba sedmdesátimetrové ohradní zdi s osmi nikami, která vyrůstá při hlavní komunikaci procházející obcí. „Ta znovu stavebně oddělí areál bývalého kláštera od hlučné silnice procházející obcí, ale současně také poskytne národům hlásícím se k odkazu sv. Cyrila a Metoděje možnost ztvárnit si zde svůj vlastní prostor náboženskými motivy,“ nastínila využití ohradní zdi Homoláčová. Řadě Velehraďanů i turistů je ale zeď trnem v oku, protože jim omezí výhled na baziliku.

Je dobré hodnotit až dokončené dílo

Místní o ní hovoří jako o „zdi nářků“. „Když se chce člověk podívat na pěknou historickou nebo církevní památku, neměla by mu v tom bránit žádná překážka. Před velehradskou bazilikou jí bude ohradní zeď,“ kroutila hlavou Jarmila Maňásková z Babic. Na zeď si zatím ještě nezvykla ani Milena Marečková, vedoucí Domova pro osoby se zdravotním postižením Velehrad Vincentinum. „Když se na ni podívám od našeho domova, kam budou vzhlížet barokní sochy z pilířů mezi nikami ve zdi, tak bude na ni hezký pohled. Ve směru od radnice na mě zatím působí dost těžce,“ svěřila se Marečková. Přiznala, že teprve po dokončení stavebních prací bude na zeď a baziliku lepší pohled.

„Chci poděkovat všem, kteří nás podporují a jsou trpěliví. Těm, co nás kritizují, jejich názor nemůžeme brát. Přesto si myslím, že je dobré vyčkat až do dokončení díla a pak hodnotit,“ neodpustil si poznamenat Přádka. V současnosti je na Velehradě prostavěno více než šedesát procent z celkových 346 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu. „Lze tedy vyjádřit mírný optimismus v souvislosti se zdárným dokončením obnovy centra Velehradu v roce 2013,“ potvrdila Homoláčová.