„Nesmí být příliš zelené. Při sběru je nutné vystihnout dobu, kdy je akorát. To je základ všeho,“ popisuje Lhoťan, jehož sádek čítá několik desítek ovocných stromů.
„Do kvasů z modrého ovoce zásadně nepřidávám cukr, ty letní ale přislazuju,“ říká Miklíček, který na ovoci zásadně nenechává stopky. „Všechny do jedné je odstraňuju,“ pokračuje sadař, kterému při sběru plodů přírody pomáhá celá rodina.
Pěstování ovocných stromů na slivovici u Miklíčků trvá už roky. „Stařeček sbírával ovoce takzvaně při síle, kdy nebylo ještě pořádně zralé. Slivovice bývala sice dobrá, ale nebylo to ono,“ vzpomíná Miklíček, který má stále v živé paměti dobu, kdy se metrák durancií prodával za padesát korun.
„Před pár lety nemělo ovoce vůbec cenu. Bylo ho rok co rok tolik, že stromy bývaly plně obsypané. Jenom na zahradě jsme mívali i čtyřicet metráků durancií, což bylo víc, než bychom chtěli spotřebovat,“ míní pěstitel, který vidí hlavní smysl pálenek v tom, že blahodárně působí na zdraví.
„Je to lék,“ konstatuje Miklíček. S úsměvem také dodává, že slivovice je třeba i při jiných příležitostech. „Hodí na i na úplatky, oslavy nebo svatby,“ říká trochu s nadsázkou otec čtyř dětí.
