„Setkání s těmito lidmi praktikujeme asi tři roky. Návštěvnost setkání se pohybuje mezi třemi až jedenácti zájemci. Jedinou podmínkou pro členství v AA je touha skoncovat s touto závislostí,“ podotýká vedoucí centra Eva Bendová.

Podle její kolegyně Anny Konvalinkové se setkání ve svých začátcích konala pod vedením duchovního poradce, otce Antonína.

„Tohoto mimořádného člověka ale v současné době vystřídala psycholožka, s jejímž přístupem ke klientům jsme velmi spokojeni,“ oceňuje nelehkou práci specialistky Konvalinková.

Alkoholici mohou v poradně získat nejen pomoc odbornice, ale také se navzájem podělit o své dosavadní zkušenosti.

„Oslovují nás také příbuzní závislých lidí, kteří potřebují radu, jak s takovým člověkem žít a jak mu pomoci. Přichází také lidé, kteří mají za sebou pobyt v léčebně. Pracovníci těchto ústavů je pak nasměrují k možnostem, které jim nabízíme,“ vysvětluje Konvalinková.

K návštěvě podobných center ale bývá podle odborníků nelehká cesta.

„Málokterý z alkoholiků dokáže přiznat, že už je na tom natolik špatně, aby vyhledal pomoc. Podmínkou takového kroku je přiznat si, že jsem závislý a tím i nemocný. Pokud to dokáže, pak má značnou šanci na vyléčení,“ poukazuje na úskalí, která musí alkoholici před vyléčením absolvovat, psycholog Jan Pavlíček.

Jeho slova potvrzují i výroky jednoho z hradišťských bezdomovců.

„Když si přihnu, je to zpravidla jen proto, že je mi zima. Závislý na alkoholu určitě nejsem. Když budu chtít, přestanu s pitím okamžitě,“ pokouší se přesvědčit podroušeným hlasem muž, který se představil jako Karel.