Anketa: Jak vzpomínáte na Květu Fialovou?

Martin Nevyjel (ředitel Deníků na Moravě)

Na Květu lze vzpomínat různě. Já se budu potutelně usmívat vždycky, když si vzpomenu, jak uměla i tu nejvážnější situaci totálně rozložit, převrátit a vytvořit z ní chaos. Užívala si pak reakce lidí, jejich překvapení, bezradnost. To vše totiž patří k životu. A Květa si uměla užívat život… A tak si ji chci pamatovat.

Jitka Hlaváčová (herečka Slováckého divadla)

Strašně ráda na ni vzpomínám, i když teď je o tom těžké mluvit. Už první osobní setkání s ní bylo úžasné, okamžitě mě okouzlila svou osobností, šarmem, vtipem, byla prostě skvělá. Neustále z ní sršela energie, díky ní jsem se naučila dívat i na některé smutné věci jinak. I ve chvílích, kdy jí třeba nebylo úplně lehko, nám říkala, abychom se usmívali a radovali se ze života, že jsme tady jenom jednou. Vyjmenovávat její klady bych mohla donekonečna.

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Igor Stránský (bývalý dlouholetý ředitel Slováckého divadla)

Bylo to šest krásných let, na které nikdy nezapomenu, jedna z nejlepších spoluprací, které jsem kdy v divadle zažil. Byla sama sebou, měla vynikající osobitý humor – někdy jsme nevěděli, jestli si ještě dělá legraci, nebo to už myslí vážně. Byla to velmi svérázná, osobitá, ale čestná a milá osoba.

Libor Karásek (bývalý starosta Uherského Hradiště)

Vzpomínám na ni hrozně v dobrém, byla to velice zvláštní osobnost, na níž bylo vidět, že si v raném mládí prožila životní trauma. Mám na ni krásnou vzpomínku, kdy mi podepsala knížku podle seriálu Duhový luk, který jsem sledoval, když mi bylo osm let. Byla velice překvapená, že si tento seriál z prostředí Vysokých Tater, ve kterém hrála společně s polským hercem Stanislawem Mikulskim, pamatuji.

Ať se se mnou lidé rozloučí šampaňským a svíčkou, řekla mi Květa Fialová