„Naši se rozvedli, když mi bylo jedenáct a sestře o rok méně. S otcem jsme vycházely sice dobře, ale moc na nás nepřispíval. Navíc mamka žila sama, a tak jsme s penězi vůbec nevycházely,“ vzpomněla na neblahé zkušenosti z dětství třiadvacetiletá Martina z Uherského Hradiště.

Otec jí a sestře každý měsíc sice kupoval dárek a zval je na večeři a víkend k sobě do bytu. Tím ale veškerá pomoc z jeho strany končila. O zbytek potřeb dívek se musela starat jejich matka.

„Nikdy se to nevyřešilo. Mamka si ani nikde nestěžovala. Asi jí to bylo tak líto, že neměla sílu to řešit u soudu. Po pár letech si ale naštěstí našla přítele a finanční problémy skončily,“ dodala Hradišťanka.

Podobné zážitky s neplatícím rodičem by nikomu nepřála.

„Nebylo to vůbec jednoduché. Věděla jsem, že otec svou povinnost zanedbává, ale bála jsem se něco říct. Chodila jsem k němu a dělala, že se nic neděje,“ netají se po letech Martina.

Minulost ale nezmění. Do budoucna se chce namísto toho podobných chyb, jako dělal její otec, vyvarovat.

Smutné příběhy dokládají i hradišťští soudci. Ti vloni řešili přibližně sto případů zanedbání povinné výživy. „V letošním roce jich bylo do poloviny května sedmačtyřicet. Za půl roku to tedy může být zase asi padesát případů,“ upřesnil místopředseda okresního soudu v Uherském Hradišti Vít Krchňáček.

Přesný počet obviněných v minulých letech by museli na soudu složitě ručně dohledávat. Nelze proto podle soudce stručně říct, zda množství případů stoupá, klesá, nebo stagnuje.

Policejní statistiky posledních let však potvrzují jen malé meziroční výkyvy. „Před dvěma lety jsme například řešili sto třiadvacet případů. Naprosto stejný počet evidujeme i za loňský rok. Letos jsme zatím prošetřovali čtyřiačtyřicet případů, což zhruba odpovídá stejnému období v předchozích letech,“ vyčetla z tabulek hradišťská policejní mluvčí Jitka Zámečníková.

Zajímavý je poměr neplatících matek a otců. V drtivé většině totiž soudu čelí právě muži. „V loňském roce bylo ze sta obviněných pouze pět žen. Letos se ještě dokonce žádná neobjevila,“ poznamenal Krchňáček.

Tresty za neplacení alimentů se různí. Obvykle se však jedná o podmíněné tresty odnětí svobody či veřejně prospěšné práce. Někdy ale soudci „sáhnou“ i po nepodmíněných trestech a viníci putují za mříže.

„To je ale velice individuální. Obviněný může mít na svědomí i jinou trestnou činnost než pouze zanedbání vyživovací povinnosti. Trest je pak dozvukem více prohřešků,“ upřesnil místopředseda.

Ukládání pokut neplatičům hradišťský soudce odmítá. Nepovažuje to totiž za efektivní. „Z logických důvodů k tomu nepřistupuji. Když člověk neplatí výživné, je podle mě nesmyslné, abych mu navíc ukládal peněžitý trest. Tím bych ještě více omezil jeho možnosti platit alimenty,“ míní Krchňáček.
Na Hradišťsku se podle něj objevují hříšníci, kteří na výchovu dítěte nepřispívají i sedm let. Nezaplacená částka v takových případech zpravidla přesahuje sto tisíc korun.

Kompletní článek najdete v tištěném vydání Slováckého deníku a nově ve službě E-paper.

Přečtěte si také:

Rozvody na Hradišťsku: pokles, či vzestup?

Až polovina rozvedených brání svému expartnerovi stýkat se s dětmi