V roce 1959 se na severu Spojených států objevil v pšenici a v mléce radioaktivní spad. Vědci i veřejnost si postupně začínali uvědomovat nebezpečí, jaké plyne z jaderných závodů, rozpoutaných po druhé světové válce mezi demokratickým a komunistickým světovým blokem.

Oteplení a přituhnutí

K jednání o ukončení zkoušek jaderných zbraní se sice přikročilo poprvé už v roce 1955, kdy Komise OSN pro odzbrojení posadila k jednomu stolu zástupce Spojených států, Spojeného království, Kanady, Francie a Sovětského svazu, ale tyto hovory brzy ztroskotaly kvůli návrhu na vznik inspekcí, které by ověřovaly, zda země nepřikročily k podzemním testům.

„Sovětský svaz se obával, že by inspekce na místě mohly vést ke špionáži, a ta by mohla odhalit značně přehnaná tvrzení Sovětů o počtu dodaných jaderných zbraní,“ uvádí americká Knihovna JFK.

V listopadu 1958 se nicméně Spojené státy a Sovětský svaz dohodly na oboustranném pozastavení jaderných zkoušek a toto moratorium vydrželo až do září 1961. Ukončeno však bylo za poměrně dramatických okolností.

Neuralgickým bodem, na němž ztroskotalo lehké oteplování vzájemných vztahů, se stala začátkem 60. let minulého století Kuba. Ostrovní zemi, nacházející se prakticky na dohled od pobřeží Spojených států, ovládli 1. ledna 1959 po zhruba šestileté občanské válce komunisté v čele s Fidelem Castrem, kteří začali vzápětí znárodňovat všechny podniky, včetně těch, jež dříve měly americké majitele.

Americká vláda proto tajně podpořila invazi kubánských emigrantů, kteří se v dubnu 1961 vylodili na Kubě v zátoce Sviní s cílem Castrův režim svrhnout. Akce však byla předem prozrazena a invaze skončila nejenom naprostým krachem a porážkou, ale vedla také k prudkému zhoršení americko-sovětských vztahů.

Záběry jaderných testů:

| Video: Youtube

Největší jaderná zkouška v dějinách

V této atmosféře se tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov rozhodl demonstrovat sílu své mocnosti. V červenci 1961 rozhodl o zkušebním odpálení vůbec největší jaderné zbraně, jaká kdy byla na světě vyrobena: třístupňové termonukleární pumy, oficiálně pojmenované jako RDS-220, která si později získala přezdívku Car-bomba podle legendárního obřího děla Car-puška, stojícího v moskevském Kremlu.

V srpnu 1961 Sovětský svaz oznámil svůj záměr obnovit atmosférické testy a během následujících tří měsíců provedl 31 jaderných testů.

30. října 1961 pak došlo ke zkušebnímu odpalu zmíněné Car-bomby, který se stal dosud největším provedeným jaderným testem v dějinách. Osmapadesátimegatunová bomba, 4000krát silnější než ta nad Hirošimou, byla odpálena ve výšce 4000 metrů nad zemí nad souostrovím Nová země v Severním ledovém oceánu v Archangelské oblasti na severu Ruska, kam ji dopravil speciálně upravený vojenský bombardovací letoun Tu-95.

Exploze vytvořila ohnivou kouli o průměru 30 kilometrů a okamžitě zničila všechno v okruhu do 35 kilometrů od epicentra. Následně se vytvořil klasický „jaderný hřib“, jehož klobouk o průměru 90 kilometrů vystoupal až do výše 60 nebo 65 kilometrů. V 55 kilometrů vzdáleném vojenském městě Severnyj, představujícím centrum pro testování jaderných zbraní v oblasti úžiny Matočkin Šar, zničil výbuch většinu domů.

close Zkouška jaderné bomby Romeo, provedená americkou armádou na ostrově Bikini v rámci operace Castle info Zdroj: Wikimedia Commons, United States Department of Energy, public domain zoom_in Zkouška jaderné bomby Romeo, provedená americkou armádou na ostrově Bikini v rámci operace Castle

Exploze si všimla i norská vojenská pohraniční stráž, která zpozorovala záblesk z hory poblíž administrativního okresního střediska Kirkenes. Přítomnost radioaktivního spadu byla naměřena po celé Skandinávii.

Je zle

Provedená zkouška okamžitě vedla k dalšímu zhoršení už tak napjatých mezinárodních vztahů a zmařila diplomatické úsilí tehdejšího amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, který ještě 25. září 1961 vyzýval na půdě OSN Sovětský svaz „k závodu míru, a ne k závodu ve zbrojení“.

Sovětská odpověď v podobě největšího jaderného odpalu v historii ho znechutila a zděsila. A protože ve svém úsilí o dosažení diplomatické dohody neuspěl, oznámil neochotně obnovení amerických atmosférických testů. Americké jaderné zkoušky znovu začaly 25. dubna 1962.

V Sovětském svazu vyjíždějí rakety z výrobního pásu jako klobásy z narážečky, chlubil se začátkem 60. let 20. století sovětský vůdce Nikita Chruščov. Snaha vyhrát závody ve zbrojení vedla až k děsivé katastrofě:

V Sovětském svazu vyjíždějí rakety z výrobního pásu jako klobásy z narážečky, chlubil se začátkem 60. let 20. století sovětský vůdce Nikita Chruščov. Snaha vyhrát závody ve zbrojení vedla až k děsivé katastrofě | Audio: Jaroslav Krupka, Jakub Vítek

Záhy nato se svět dostal až na samý okraj možného vypuknutí třetí světové války. 16. října 1962 v 8.45 ráno dostal Kennedy na stůl fotografie, které dokazovaly, že Sověti instalovali na Kubě rakety s jadernou hlavicí. Jako odpověď zahájil o šest dní později námořní blokádu Kuby a oznámil existenci raket v televizi.

Následovala horečná jednání mezi oběma zeměmi, v jejichž průběhu byla Bílým domem a Kremlem dokonce zřízena přímá telefonní linka, aby se oba vůdci mohli v případě nutnosti okamžitě spojit. A nakonec se našlo řešení. Bratr amerického prezidenta a tehdejší ministr spravedlnosti Robert Kennedy nakonec s tichým souhlasem svého sourozence sdělil sovětské straně, že stáhne-li své rakety z Kuby, Spojené státy je na oplátku stáhnou z Turecka. Dopoledne 28. října 1962 Chruščov s tímto návrhem souhlasil.

Šéfové se spolu baví

Oba vůdci pak začali usilovat o to, aby napětí mezi svými národy snížili. „V sérii soukromých dopisů Chruščov a Kennedy znovu zahájili dialog o zákazu jaderných zkoušek,“ píše Knihovna JFK.

V červnu 1963 vystoupil Kennedy na Americké univerzitě s projevem, v němž se odvážně vyslovil pro ukončení studené války. „Nedokážeme-li ukončit naši rozdílnost, můžeme alespoň pomoci učinit svět bezpečným místem pro rozmanitost,“ uvedl v tomto projevu. Sovětská vláda jej celý odvysílala v překladu a umožnila i jeho zveřejnění v celostátním tisku.

K obnově jednání s Moskvou Kennedy delegoval zkušeného diplomata Averella Harrimana, kterého Chruščov uznával. Prvním zvládnutým krokem bylo dosažení dohody o tom, že se případný zákaz zkoušek nebude týkat podzemních testů. Tím vypadl požadavek inspekcí na místě, jež Kreml tak znepokojovaly.

close Oběť výbuchu jedné z jaderných bomb nad Japonskem. Výbuch vypálil do její kůže vzor kimona, které měla v okamžiku exploze na sobě info Zdroj: Wikimedia Commons, Manhattan Engineer District, public domain zoom_in Oběť výbuchu jedné z jaderných bomb nad Japonskem. Výbuch vypálil do její kůže vzor kimona, které měla v okamžiku exploze na sobě

25. července 1963 se oba státy dohodly na zákazu testování jaderných zbraní v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou. Smlouvu v Moskvě podepsali 5. srpna 1963 ministři zahraničí obou zemí Dean Rusk a Andrej Gromyko spolu s britským ministrem zahraničí Lordem Homeem.

„Během následujících dvou měsíců přesvědčil prezident Kennedy vystrašenou veřejnost a rozdělený Senát, aby smlouvu podpořili. Senát ji schválil 23. září 1963 poměrem 80:19. Kennedy pak podepsal ratifikovanou smlouvu 7. října 1963,“ uvádí Knihovna JFK.

O půldruhého měsíce později, 22. listopadu 1963, se americký prezident stal obětí smrtících výstřelů v Dallasu…