Kliknutím zvětšíteKomplex Grand Hotel Riverpark v Bratislavě připomínal v posledních květnových dnech palubu Titaniku, na které se v oblecích popíjí, hoduje a v klidu debatuje. Obří lodní trup, který komplex budov vystrčený na bratislavském nábřeží směrem do Dunaje připomíná, už ovšem najíždí pomalu na ledovec reality.
Přitom nikdo v sálech hotelu, kde se odehrávala hlavní část obří bezpečnostní konference Globsec, nemohl říci, že o ledovci nevěděl. Sami organizátoři, kteří už mnoho let před konferencí dělají velký evropský průzkum, na základě sesbíraných dat signalizovali obrovský slovenský průšvih.
Třetina Slováků by si podle tohoto průzkumu přála vystoupit ze Severoatlantické aliance (NATO). A dokonce 59 procent Slováků si myslí, že tím, že Slovensko dodává Ukrajině zbraně, provokuje Rusko, a přibližuje tím válku na svém území.
Těsná většina Slováků pak s podporou Ukrajiny zbraněmi na její obranu nesouhlasí. Jen dvě pětiny Slováků si myslí, že za válku na Ukrajině může Rusko, naopak 34 procent tvrdí, že ji vyprovokoval Západ. Je to nejhorší výsledek z celé zkoumané střední a východní Evropy. A více než dvě třetiny Slováků jsou proti poskytování pomoci ukrajinským uprchlíkům.
Za rok nastala šokující změna
„Změna postojů na Slovensku mezi lety 2022 a 2023 je poměrně překvapivá. Podpora členství v NATO klesla ze 72 procent na 58 procent, většina lidí už nepřipisuje hlavní zodpovědnost za válku na Ukrajině Rusku a 50 procent považuje USA za bezpečnostní hrozbu,“ komentovala analytička Centra pro demokracii a odolnost Globsecu Jana Kazazová.
„Slovensko je příkladem toho, co se může stát, když zkombinujeme nedůvěru v instituce, společnost s náchylností věřit dezinformacím a silné politické aktéry, kteří umí využít frustrace a obavy společnosti ve svůj prospěch,“ dodala k tomu další analytička Kateřina Klingová.
„Jsme poznamenáni politickým chaosem a zmatky způsobenými bývalou vládnoucí koalicí v minulých letech. Aktuálně máme na Slovensku historicky nejnižší míru důvěry v instituce, kdy bývalé vládě důvěřovalo jen 18 procent respondentů. Tento nedostatek důvěry vytvořil živnou půdu pro část opozičních stran na kampaň obviňující Západ z války a podkopávání podpory Ukrajině, která našla odezvu u značné části obyvatelstva," vysvětlila Klingová.
Fico „bojuje“ za mír
Slovenský expremiér a šéf strany Smer Robert Fico vede už měsíce předvolební kampaň s heslem zastavení pomoci Ukrajině. Západ obviňuje z rozdmýchávání konfliktu na Ukrajině. „Absolvoval jsem setkání s velvyslanci zemí Evropské unie, Velké Británie a Spojených států. My jsme tam křičeli ‚mír, mír, mír‘ a oni křičeli ‚válka, válka, válka‘. Ale my nechceme válku,“ uvedl Fico v květnu na předvolebním mítinku v Popradě.
Robert Fico po schválení termínu predčasných parlamentních voleb na Slovensku na 30. září 2023
Předseda strany Hlas Peter Pellegrini, který se s Ficem přetahuje o první místo ve volebních průzkumech, hovoří o poznání klidněji, ale i on má k pomoci Ukrajině připomínky. „Vždy jsme mluvili o tom, že pokud chce vláda pomáhat Ukrajině, musí dvojnásobně pomáhat lidem na Slovensku,“ řekl před nedávnem Deníku Pellegrini.
„Ukrajině je ale třeba pomáhat, protože byla narušená její územní celistvost, a to je nebezpečný precedens i pro Slovensko,“ dodal.
Volební aritmetika vypadá přitom v tuto chvíli jasně. Fico a Pellegrini by v zásadě spolu složili většinovou vládu. Jenže to podle odborníků nehrozí, alespoň zatím. „Mezi oběma bývalými premiéry panuje velká osobní nevraživost. Ale lidé z vedení obou stran, kteří stojí v pozadí, se už mezi sebou dohadují,“ poznamenal jeden západní diplomat působící v Bratislavě.
Zároveň míní, že i v případě vstupu Fica do vlády by situace nakonec nebyla tak vyhrocená. „Myslím, že je stále schopný zmírnit svoji rétoriku a vrátit se do hlavního proudu EU i neničit vztahy v rámci NATO.“
Čaputová to vidí nadějně
Naděje prozápadně naladěné části Slováků, na něž narazíte spíše v bohaté Bratislavě kousek od Vídně, se upínají k úřednické vládě ekonoma Ludovíta Ódora, která by měla uklidnit politiku, a k prezidentce Zuzaně Čaputové.
Čaputová se i na Globsecu snažila vlít do myslí lidí naději, když prohlásila, že jsme na tom jako Evropa i Slovensko lépe, než jsme před rokem byli. „Zásoby plynu v evropských zásobnících jsou na rekordních maximech, inflace postupně klesá. Na východ od nás Ukrajina vzdoruje a Rusko kontroluje méně ukrajinského území než před rokem,“ uvedla.
Problém je, zda její slova dolehla i k obyčejným Slovákům. „Cože se to má konat? Globsec? A že na něj přijede i francouzský prezident Macron? To slyším poprvé,“ řekl Deníku jeden bratislavský vysokoškolák. Takových odpovědí dostal Deník v bratislavských ulicích většinu. A to se Bratislava podle sociologů od zbytku Slovenska odlišuje asi jako Londýn od Brna.
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
