Je pravda, že konečnému zániku Sovětského svazu násilí předcházelo. Ještě půl roku před pádem Berlínské zdi, začátkem dubna 1989, došlo ke krvavému potlačení pokojné demonstrace v gruzínském Tbilisi sovětskou armádou, při němž zahynulo 21 lidí, převážně mladých studentek. Demonstranti požadovali vyhlášení gruzínské nezávislosti a svržení komunistické vlády, Kreml zareagoval vysláním armády a brutálním útokem s řadou obětí na životech.

Začátkem roku 1990 pak následovaly další masakry v ázerbájdžánské metropoli Baku, jež vstoupily do historie jako tzv. Černý leden. Vražedné šílenství začalo pogromem na ázerbájdžánské Armény a vyvrcholilo zásahem sovětské armády o osm dní později. Zanechalo za sebou stovky mrtvých.

Říše se hroutí

Současně  se však stále zřetelněji ukazovalo, že sovětská říše je ve svých dosavadních hranicích nadále neudržitelná. Již v srpnu 1989 vytvořily více než dva miliony občanů pobaltských republik Estonska, Lotyšska a Vilniusu gigantický lidský řetěz spojující hlavní města Tallinn, Rigu a Vilnius a požadovaly nezávislost.

V březnu 1990 vyhlásila svou nezávislost jako vůbec první sovětská republika Litva, což Sovětský svaz neuznal, a ještě jednou se pokusil zlomit dosavadní vývoj násilím. Zastavil vzpurné republice dodávky ropy a v lednu 1991 se pokusil vojensky ovládnout litevskou televizi ve Vilniusu. Vojenská operace vedla k potyčkám s demonstranty a k dalším čtrnácti mrtvým a stovkám zraněných.

Pochod demonstrantů od Kremlu k Bílému domu, 19. srpna 1991
Místo masakru slavný čin. Před 30 lety vylezl Jelcin na tank a zmařil plány KGB

Na podporu Litvy se následně postavil Island, který ji již v únoru 1991 uznal jako nezávislý stát. V dubnu ji pak následovala vyhlášením své vlastní suverenity Gruzie a v červenci Ukrajina.

Protože sovětský vůdce Michail Gorbačov, který se stal v březnu 1990 prezidentem Sovětského svazu (do té doby mu vládl z pozice generálního tajemníka komunistické strany) nereagoval na tyto změny podle zastánců tvrdé stranické linie dostatečně razantně, zorganizovali jeho konzervativní političtí oponenti pod vedením sovětské tajné služby KGB v Moskvě vojenský převrat.

Moskevský puč, k němuž došlo 19. srpna 1991, ale během pouhých dvou dnů ztroskotal, zejména proto, že armáda, kterou pučisté vyslali do ulic, přešla na stranu demonstrantů hájících demokracii. Gorbačov, jehož organizátoři převratu uvěznili dočasně v jeho letním sídle na Krymu, se vrátil do úřadu a ještě v říjnu 1991 zrušil KGB. Pučisté byli odsouzeni a uvězněni.

Ještě v srpnu, bezprostředně v návaznosti na puč, obnovily svou nezávislost také Lotyšsko a Estonsko, což Sovětský svaz po porážce puče začátkem září uznal. Dne 17. září 1991 byla Litva jako samostatná postsovětská republika přijata do Organizace spojených národů.

Poslední dny

Vztahy mezi jednotlivými republikami začleněnými do Sovětského svazu se nadále horšily a o nezávislost usilovalo stále více z nich, přičemž dávaly najevo, že hodlají ze svazku vystoupit ještě do konce roku 1991.

Patnáct svazových republik nakonec vytvořilo na podzim 1991 tzv. Společenství nezávislých států jako mezistátní organizaci, jejíž všichni členové už přímo počítali s nezávislostí. Největší svazový stát Rusko, v jehož čele stál jako prezident Boris Jelcin (který se při srpnovém puči postavil na stranu Gorbačova a významně přispěl svým osobním vlive k porážce pučistů), s tímto uspořádáním souhlasil.

Dne 8. prosince 1991 uzavřelo Rusko s Ukrajinou a Běloruskem tzv. Bělověžskou dohodu, v níž vytvoření tohoto společenství stvrzovalo. Sovětský svaz tím v podstatě začal zanikat. 

Sovětská bojová vozidla pěchoty v ulicích Baku v lednu 1990
Pogrom na Armény v Baku: Muže házeli do zapálených domů, ženy týrali

Dne 25. prosince 1991 rezignoval Michail Gorbačov na post prezidenta Sovětského svazu a o den později přijal Nejvyšší sovět Sovětského svazu deklaraci, která oficiálně uznávala rozpuštění Sovětského svazu jako státu a subjektu mezinárodního práva. Poslední den roku 1991 pak byla ze stožáru Kremlu (tradičního sídla ruské vlády) stažena sovětská vlajka a k nebi vystoupala vlajka ruská. Sovětský svaz definitivně zanikl a spolu s ním skončila i studená válka, chápaná jako dlouhodobý neválečný konflikt mezi demokratickou a komunistickou částí světa.

Skutečnost, že tyto poslední dny proběhly relativně bez násilí, vedla k onomu přirovnávání pádu sovětské říše k vánočnímu zázraku.

Svým způsobem však má svou část pravdy i současný ruský prezident Vladimir Putin - pro mnohé obyvatele Ruska i dalších států znamenal zánik Sovětského svazu skutečně ekonomickou a životní tragédii, protože uvrhl postsovětské republiky do obrovské hospodářské krize, která byla horší než slavná americká krize ve 30. letech 20. století.