Zachraňují životy a sami se o ten svůj bojí. Lékaři a zdravotní sestry v Íránu nyní ošetřují množství lidí zraněných při protivládních protestech. Musí to dělat tajně, protože jim hrozí trest. To, co při své práci vidí, je podle nich alarmující. Zdravotníci upozorňují, že bezpečnostní složky velmi často míří protestujícím na nejcitlivější místa na těle. Množství lidí už kulky připravily o zrak. Velmi bolestivá zranění jsou většinou způsobena střelami z brokovnice z těsné blízkosti.

Na fotografiích zveřejněných portálem The Guardian je vidět, že mají lidé na těle desítky drobných ranek po brocích, které se jim zabodly hluboko do kůže. Mnozí budou mít trvalé následky. Hlavní krizový poradce pro zbraně a vojenské operace Amnesty International Brian Castner uvedl, že poranění na fotografiích odpovídají použití speciálnímu druhu kovových broků, tzv. birdshots. Ty jsou určeny k lovu. Při zásahu ozbrojených složek vůči demonstrantům nemají co dělat. Íránské síly je ale zjevně i přesto využívají.

Castner dokonce upozornil na případ, kdy člověka zasáhl projektil, který se používá při lovu velké zvěře, například jelenů. 

Lékaře šokovalo, do jakých částí těl protestujících iránské složky střílí. Překvapily je zejména časté zásahy očí. Teheránský chirurg uvedl, že ošetřoval pětadvacetiletého muže, který byl postřelen do obličeje. „Na obě oči téměř oslepl a dokáže jimi vnímat pouze světlo a jas. Jeho stav není dobrý,“ popsal. Podobných případů mají být podle lékařů a zahraničních pozorovatelů tisíce.

Celosvětovou pozornost získal třeba útok na studentku z přístavního města Bandar Abbás. Tu bezpečnostní složky postřelily do pravého oka. Ghazal Ranjkeshová se na svém profilu na Instagramu svěřila, že ji střela zasáhla, když se vracela z práce. Poslední obraz, který její pravé oko vidělo, byl podle jejích slov úsměv osoby, která na ni střílela.

Lékaře případy rozzlobily natolik, že už čtyři sta íránských oftalmologů napsalo dopis generálnímu tajemníkovi Íránské oftalmologické společnosti Mahmúdu Džabbarvandovi, v němž upozorňují na řízené oslepování protestujících. Ještě na něj však nedostali odpověď.

Jeden z oftalmologů, autorů dopisu, ošetřoval kromě jiných muže s osmnácti broky v hlavě a obličeji. „Cítil jsem se hrozně, měl jsem takový vztek. Oko je nejcitlivější část lidského těla a je velmi bolestné myslet na tyto zraněné lidi. Všichni jsou mladí a s tímto postižením budou muset žít do konce života,“ řekl.

Cílené střílení žen do genitálií a stehen

Lékaři vnímají i to, že se liší způsoby napadení mužů a žen. Zasahující složky u každého pohlaví cílí na jiné části těla. U žen jsou to velmi často genitálie či poprsí. „Střílejí do obličejů a intimních částí těla žen, protože mají komplex méněcennosti. A svých sexuálních komplexů se chtějí zbavit tím, že těmto mladým lidem ubližují,“ uvedl jeden z mediků. Jiní lékaři si zase myslí, že chtějí bezpečnostní složky tímto způsobem zničit ženskou krásu protestujících.

I v tomto případě si mnohé z žen odnáší trvalé následky. „Ošetřoval jsem zhruba dvacetiletou ženu, kterou zasáhly dva projektily do genitálií. Dalších deset kulek se jí zabodlo do vnitřní strany stehna. Těchto deset kuliček šlo snadno vyjmout, ale ty dva projektily byly problém, protože se zaklínily mezi její močovou trubici a poševní vchod,“ uvedl jeden z lékařů. 

Stres a bolest, kterou nyní iránští lékaři každodenně vidí, přináší traumata i jim. „Mohla to být moje vlastní dcera,“ řekl jeden z nich. 

Někteří z lékařů už obvinili bezpečnostní síly, včetně obávaných prorežimních milicí Basídž, z ignorování postupů při potlačování nepokojů. Pravidlem je třeba zaměření se na nohy a chodidla, aby nedošlo poškození životně důležitých orgánů. To se ale podle všeho hojně porušuje. Ministerstvo zahraničních věcí se k těmto obviněním zatím nevyjádřilo.

Tajné pašování léků

Tím, že bezpečnostní složky protestující zraní, ale utrpení lidí nekončí. V důsledku častého střílení do očí a nutnosti lékařského ošetření zvýšily íránské ozbrojené složky dohled v nemocnicích. „Stráže kontrolovaly, kdo vchází a vychází z pohotovostního očního oddělení, a pokaždé si vyžádaly naše průkazy totožnosti a visačky. Bylo to poprvé, co jsem to v nemocnici viděl,“ uvedl lékař z nemocnice v Šírázu.

V jiných částech země, zejména v Kurdistánu, vláda zablokovala celá města, a tak musí dobrovolníci pašovat obvazy a léky pěšky. „Každý den se dozvídáme o úmrtí zraněného, který ze strachu před zatčením nešel do nemocnice,“ řekl kurdský aktivista za lidská práva Soran Mansournia. Je členem výboru lékařů a koordinuje s civilisty dodávání léků a tajné ošetřování zraněných demonstrantů. 

| Video: Youtube

Zastrašovací politika cílí i na lékaře, kteří ošetřují zraněné. I jim totiž hrozí trest. Lékařka z Mazandaránu uvedla, že odstraňuje zraněným střely z těla při zhasnutém světle, aby nebyla odhalena. „Ženy se tak stydí jít do nemocnice, že se mnohé léčí doma, a to je velmi nebezpečné,“ uvedla.

V říjnu se lékaři, kterým vadí zastrašování, vzbouřili. Protestovali před íránskou lékařskou radou. Bezpečnostní složky po nich střílely z kuličkových pistolí. Teheránský chirurg, který promluvil pro The Guardian, podle svých slov po protestu ošetřil vážná střelná zranění nejméně pěti svým kolegům. „Jeden ze zraněných, které jsem ošetřoval, ani neprotestoval. Jen přihlížel, a myslel si, že na něj střílet nebudou. Ale střílejí naslepo na každého, kdo není jedním z nich,“ zmínil.

Bouřlivé protesty

Masivní protesty v Íránu podnítila smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíníové v září tohoto roku. Amíníová byla zatčena mravnostní policií za to, že měla podle bezpečnostních složek nevhodně nasazený šátek na hlavě. Mladá žena zemřela za záhadných okolností ve vazbě - íránská mravnostní policie ji tam zřejmě zbila do bezvědomí.

Aktivisté se poté vzbouřili proti tvrdé teokratické vládě duchovních. Vláda íránských ajatolláhů začala revolucí v roce 1979 a moc si udržuje hrubou silou. Režim je také namířený proti ženám a jejich právům. Protivládní protesty tak velmi často vypadají tak, že si íránské ženy a dívky demonstrativně strhávají hidžáb. 

Při potlačování protestů bylo dosud zabito více než čtyři sta lidí, včetně více než 40 dětí. Údaje o počtu zabitých se ale liší. Přestože Rada OSN pro lidská práva přijala rezoluci o vytvoření vyšetřovací mise, která má údajné porušování lidských práv v Íránu  prošetřit, je vysoce nepravděpodobné, že by někdo vyšetřovatele do země vůbec vpustil.

V posledních dnech se situace v Íránu ještě vyostřila - v zemi totiž zřejmě začínají popravy protestujících. První oběšení vyvolalo mezinárodní odsouzení. Organizace zaměřené na ochranu lidských práv ale varují, že popravy budou pokračovat.

| Video: Youtube

Například popravený Mohsen Shekari byl obviněn z „vedení války proti Bohu“.  Byl usvědčen a odsouzen k trestu smrti za blokování ulice a zranění člena polovojenské jednotky při jednom z prvních protestů v polovině září. Ze stejného důvodu nyní íránské jednotky popravily i druhého protestujícího, Majidrezaha Rahnavarda. Amnesty International po smrti muže uvedla, že identifikovala dalších osmnáct lidí, kterým hrozí poprava.