Indonésie se čtvrt miliardou obyvatel se v posledních letech řadí mezi rychle se rozvíjející země se stále větší domácí kupní silou. Zahraniční investory sem láká stabilita a předvídatelnost politiky i rozsáhlé přírodní bohatství.

Tato exotická ostrovní země je atraktivní pro turisty jak svými panenskými plážemi, tak nedotčenou přírodou. Považuje se i za jednu z nejdemokratičtějších zemí jihovýchodní Asie. Ve srovnání s evropskými státy se však jedná o dost okleštěnou formu demokracie, která se navíc od poloviny prosince ještě víc omezí.

Přicházející změny v zákonech totiž budou nově trestat sex mimo manželství až jedním rokem vězení. Lidem taky hrozí až tři roky za mřížemi za urážku prezidenta nebo státních institucí. Trest mohou dostat i za vyjadřování jakýchkoliv názorů, které jsou v rozporu s indonéskou státní ideologií. Občané budou mít dokonce zakázané soužití s partnery před uzavřením sňatku. O změnách informovala agentura Reuters, které to potvrdili indonéští úředníci.

Nový trestní zákoník se v Indonésii připravuje již několik desetiletí. Náměstek ministerstva spravedlnosti Edward Omar Šarif Hiariej uvedl pro Reuters, že ke schválení parlamentem by mělo dojít 15. prosince. „Jsme hrdí, že máme trestní zákoník, který je v souladu s hodnotami naší země,“ řekl.

Zákon ohrozí tamní demokracii

Návrh změny zákona má silnou podporu zejména u muslimských politických uskupení. Má ale i své odpůrce, kteří tvrdí, že ruší liberální reformy zavedené po pádu autoritářského vůdce Suharta po roce 1998.

Úprava zákoníku je v Indonésii ožehavým tématem několik let. Jak uvedl deník The Guardian, již v roce 2019 mělo dojít ke schválení předchozího návrhu. Jenže ten vyvolal celonárodní protesty. Desetitisíce lidí demonstrovaly zejména proti zákonům regulujícím morálku a svobodu projevu. Ačkoliv se následně od něj ustoupilo a vláda začala pořádat po celé zemi veřejné konzultace k novému návrhu právní normy, podle kritiků se ve finále provedly jen minimální změny.

| Video: Youtube

Odpůrci podle Reuters například vítají umožnění změny trestu smrti na doživotí po deseti letech dobrého chování. Nesouhlasí ale zase se zachováním kriminalizace potratů, s výjimkou obětí znásilnění, nebo s vězením za praktikování černé magie. Také jsou proti trestům za výše zmíněné nemanželské soužití, které ale mohou nahlásit pouze zákonem určené osoby, jako například blízcí příbuzní.

Podle Andrease Harsonoa z organizace Human Rights Watch dohlížející na lidská práva bude reforma znamenat obrovskou překážku pro další rozvoj indonéské demokracie. Tuto kritiku ale podle Reuters současná vládní garnitura odmítla. Náměstek ministra spravedlnosti Hiariej tvrdí, že konečná verze návrhu zajistí, aby regionální zákony byly v souladu s národní legislativou a že nový zákoník v žádném případě neohrozí demokratické svobody.

Indonésie je nejlidnatější muslimskou zemí na světě. V posledních letech je zde na vzestupu náboženský konzervatismus. I proto se stále častěji v zemi přijímají zákony a předpisy, které diskriminují ženy, náboženské menšiny i LGBTQ+ osoby.