Koncem dubna 1945 se už k Berlínu blížila sovětská vojska. Přestože Německo prohrávalo, malá jednotka Luftwaffe místo k sovětským pozicím letěla vybombardovat venkovské sídlo v lesích severovýchodně od Berlína. Oním sídlem byl takzvaný Carinhall, oblíbená rezidence nacistického pohlavára Hermanna Göringa, a její demolice se děla na Göringův přímý rozkaz. Sídlo bylo dokonalým odrazem svého majitele, který nehodlal připustit, aby padlo do rukou vítězů války.

Venkovskou rezidenci Göring pojmenoval na počest své první ženy Carin, kterou zbožňoval, a která se společně s ním zamilovala do Hitlerova národního socialismu. Komplex budov byl nanejvýš honosný a prozrazoval, že ješitný a obézní nacistický pohlavár miloval luxus - v Carinhallu si Göring a jeho rodina užívali soukromé kino, tělocvičnu, či vyhřívaný bazén „Můj Berghof se s tím přirozeně nedá srovnávat. Mohl by sloužit leda jako zahradní pavilon,“ měl o Carinhallu prohlásit při své návštěvě Göringův "nadřízený" Adolf Hitler.

Předseda Národního soudu v Praze generál justiční služby doktor Šrámek vynesl rozsudek nad aktivistickými novináři. Emanuel Vajtauer (foto vlevo) byl odsouzen v nepřítomnosti
Emanuel Vajtauer: Chválil Hitlera, přežil aféru s chlebíčky, pak záhadně zmizel

Milovník umění Göring plánoval z Carinhallu udělat uměleckou galerii. Konec konců, postupem času se právě toto jeho venkovské sídlo stalo místem, kde uskladnil většinu své vzácné umělecké sbírky čítající přes tisíc děl. Válečný zločinec se nekale choval i při jejím budování. „Sbírku sestavil z obrazů a soch ukradených nacisty z muzeí či soukromých domů,“ připomíná web Smithsonian Institute. Mnohé z děl, na která se Göring doma díval, původně patřila Židům, které mezitím nacisté vraždili ve vyhlazovacích táborech.

Na konci války dal sbírku před zničením Carinhallu ukrýt. A doufal, že tak, jako zařídil, aby jeho sídlo nepadlo do rukou vítězných mocností, se i jemu povede vyhnout potrestání. Když Göringa norimberský tribunál odsoudil k trestu smrti oběšením, raději spolkl kyanidovou kapsuli.

Podvod leteckého esa?

Nacistický zločinec Hermann Wilhelm Göring se narodil v lednu 1893 v bavorském sanatoriu. Jeho otec v té době působil jako diplomat na Haiti a Göringova matka si do Německa kvůli porodu odskočila pouze na několik týdnů. Když se po šestinedělí měla vrátit za manželem, syna nechala v Bavorsku u přítelkyně, a začala se o něj starat až po návratu z Karibiku o tři roky později.

Jan Kubiš a Josef Gabčík
Atentát na Heydricha: Boj parašutistů v kostele vypadal jinak, než uvádějí filmy

I pak ale byla situace Göringových poměrně nestandardní. Rodina bydlela na hradě Veldenstein u Hermannova kmotra, doktora Epensteina. „Tento muž židovského původu byl dlouholetým milencem jeho matky,“ zmiňuje encyklopedie Britannica. Dokonce se spekulovalo, že právě Epenstein mohl být otcem Göringova mladšího bratra, byť na hradě žil i Göringův otec.

Göring od mala toužil po armádní kariéře, což se mu i splnilo. „Jako chlapec byl rebel - když byl jednou poslán do internátní školy, kde se mu nelíbilo, přeřezal struny všech houslí a violloncel ve školní kapele,“ zmiňuje list The Guardian. Pak konečně mohl jít na vojenskou akademii, kde se mohla rozvíjet jeho láska k vojenství.

Příští nacistický pohlavár Hermann Göring jako čtrnáctiletý kluk. Už od dětství jej fascinovala armáda.Příští nacistický pohlavár Hermann Göring jako čtrnáctiletý kluk. Už od dětství jej fascinovala armáda.Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 183-R25668, CC BY-SA 3.0

Když začínala první světová válka, byl ve službě už dva roky, a shodou okolností byl právě jeho regiment umístěn blízko francouzské hranice. Do bojů se ale příliš nezapojil, neboť ležel v lazaretu s revmatismem. V době léčení se odehrálo první z osudových setkání, která ovlivnila příští Göringův život - jeho kamarád Bruno Loerzer, kterého fascinovalo vznikající válečné letectvo, totiž navrhl, aby se i Göring přidal k letcům.

Jeho žádost letectvo nejdříve odmítlo, Loerzer se ale postaral o to, aby s ním Göring mohl při bombardování létat jako pozorovatel, a později prošel leteckým rychlokurzem. Velmi záhy se ukázalo, že letectvo v Göringovi získalo velký talent. Postupně se stal velitelem několika letek, a v roce 1917 už měl na kontě patnáct sestřelů a množství významných vyznamenání.

Protektorátní prezident Emil Hácha předává zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi klíče od Korunní komory, vlevo přihlíží Karl Hermann Frank
Heydrichův pekelný plán: Židy do koncentráků v Rusku, Čechy k nim za dozorce

Leteckému esu Göringovi ale stále chybělo to nejcennější - řád Pour le Mérite. I s Loerzerem se ho dočkali v roce 1918. Později ale bylo zpochybněno, že řád dostal Göring "standardní" cestou. Podle některých zdrojů musel zalobovat Loerzer, a ten sám zase jednou tvrdil, že si Göring v touze po řádu přidával zásluhy, které ve skutečnosti neměl.

Po zisku řádu byl každopádně Göring kariérně na vrcholu. „Stal se velitelem slavné jednotky, kterou původně vedl nejslavnější německý pilot první světové války Manfred von Richthofen,“ upozorňuje encyklopedie Britannica.

Osudová láska. K ženě i nacismu

Prohra Německa v první světové válce Göringa silně zasáhla a víceméně otevřela cestu k tomu, aby se z něj později stal válečný zločinec. Göring se stal příznivcem myšlenky, že prohra nebyla chybou německého vojska (které fakticky válku neprohrálo), ale politického vedení a tehdejší elity státu. A v bývalém leteckém esu proto začala růst nenávist k marxistům či Židům.

Göring se dokonce odmítal se svou jednotkou v posledních dnech války vzdát, a mnozí piloti pod jeho velením raději se svými letouny nabourali, než by je odevzdali vítězům.

Adolf Hitler s Evou Braunovou
V posteli jim to s Hitlerem šlapalo. Osudový krok učinila Eva Braunová v obchodu

I po válce zůstal u létání. „Postupně pracoval pro několik civilních leteckých společností,“ uvádí web FSD. Nakonec získal místo pilota aerotaxi u švédské společnosti. Jedné zimní noci vezl jako klienta švédského hraběte Erica von Rosena. Byl to osudový let - von Rosen charismatického a ambiciózního pilota pozval na své sídlo, a právě tam Göring potkal dvě osudové lásky svého dalšího života. První manželku, a myšlenky konzervativního nacionalismu a národního socialismu.

Onou osudovou ženou byla švagrová von Rosena, šlechtična Carin von Kantzow. Byla o čtyři roky starší, navíc byla vdaná (byť s manželem žili odděleně) a měla osmiletého syna. To ale páru nebránilo. „Von Kantzow se rozvedla a s Göringem se vzali,“ zmiňuje encyklopedie Britannica. Vzhledem k tomu, že měl Göring hluboko do kapsy, jejich nákladný život financoval bývalý Carinin muž.

První manželkou Hermanna Göringa byla šlechtična Caron von Kantzow. Kvůli Göringovi se rozvedla. Byla zapálenou národní socialistkou, a bezmezně obdivovala Hitlera.První manželkou Hermanna Göringa byla šlechtična Caron von Kantzow. Kvůli Göringovi se rozvedla. Byla zapálenou národní socialistkou, a bezmezně obdivovala Hitlera.Zdroj: Wikimedia Commons, Henry B. Goodwin, volné dílo

Mladého pilota, stále ještě cítícího pachuť německé válečné prohry, zaujal také konzervativní nacionalismus, který kromě von Rosena zastávala i jeho láska Carin. Göring začal chodit na politická setkání. „Poté, co si na jednom vyslechl projev Adolfa Hitlera, hned vstoupil do NSDAP a povedlo se mu dostat do úzkého okruhu vedoucích nacistů,“ uvádí United States Holocaust Memorial Museum

Židé zachránili život svému vrahovi

V roce 1923 nacisté vycítili příležitost, když Německo začala svírat hyperinflace. V listopadu se v Mnichově pokusili o státní převrat, který je nyní známý jako pivní puč. Ten ale pro ně skončil fiaskem - po policejním zásahu byla NSDAP rozpuštěna, a Hitler skončil za mřížemi. Ještě o poznání hůře při puči dopadla Hitlerova pravá ruka Göring. „Toho policisté postřelili do slabin,“ uvádí encyklopedie Britannica. Nebýt toho, že ho příslušníci SA odtáhli do domu židovské rodiny, která jej ukryla a ošetřila, zřejmě by zemřel.

Jeho manželka Carin zařídila tajný převoz do Rakouska, kde se ale Göringův zdravotní stav zhoršil natolik, že mu lékaři museli kvůli nesnesitelným bolestem podávat velké dávky morfia. Na něm se bývalý pilot stal silně závislým, přičemž závislost pak trvala až do konce jeho života.

Česká herečka Anna Letenská (1904-1942). Gestapo ji zatklo 2. září 1942, poté skončila v koncentračním táboře Mauthausen.
Tragický konec herečky Anny Letenské: Pozdravila kolegu a zamířila na gestapo

Další léta byla bouřlivá. Manželé žili kvůli zatykači na Göringa v exilu, Carin navíc trápily vážné zdravotní problémy, a Göringova závislost vedla k tomu, že se z něj čas od času stával zuřivý násilník. „Dvakrát kvůli silné závislosti skončil na léčení v ústavu,“ připomíná encyklopedie Britannica.

Pak se ale pro manžele vše nečekaně obrátilo - v Německu se Göringa týkala amnestie, díky čemuž se mohl vrátit do vlasti, navíc rostla popularita Hitlera, který postavil svého věrného spolupracovníka na kandidátku do Říšského sněmu. Z bývalého zločince a závislého muže se stal politik, který se setkával s tehdejší německou smetánkou po boku milované ženy, která bezmezně obdivovala Hitlera.

Rodinné tajemství nacistického pohlavára

Göring byl na vrcholu kariéry. Životní ranou byla v roce 1931 předčasná smrt jeho zbožňované manželky, osobní ztrátu mu ale vynahrazovaly profesní úspěchy. „Dostal prakticky každou státní pozici, kterou chtěl,“ uvádí Britannica.

Poté, co se stal Hitler kancléřem, svému nejbližšímu spolupracovníkovi Göringovi, který se rychle stal druhým nejvýznamnějším mužem Třetí říše, přidělil pozici ministra. V roce 1934 Göring vybudoval obávanou tajnou policii gestapo, stal se vrchním velitelem Luftwaffe, a když vypukla druhá světová válka, Hitler ho jmenoval svým následníkem a zástupcem. Vše korunoval rok 1940, kdy Göring získal funkci říšského maršála - ješitný pohlavár trval na tom, že tento titul bude ustaven speciálně pro něj, neboť se rád předváděl v parádních uniformách s množstvím medailí. A to stále jde ještě jen o velmi okleštěný výčet z funkcí, které si postupně Göring přisvojil.

Do toho se v roce 1935 oženil s bývalou herečkou Emmy, a ta mu přivedla na svět jediné vytoužené dítě - dceru Eddu. „Na svatbě s herečkou Emmy mu šel Hitler za svědka,“ zmiňuje list The New York Times

Hermann Göring a jeho druhá manželka Emmy, bývalá herečka, ve společnosti.Hermann Göring a jeho druhá manželka Emmy, bývalá herečka, ve společnosti.Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 183-1990-0309-506, CC BY-SA 3.0

Jenže pak začal politicky klesat, za což mohly neshody s Hitlerem. Göringovu pověst v očích nacistického vůdce poškodila prohra Luftwaffe v letecké bitvě o Británii, a nesouhlas s invazí do Sovětského svazu, neboť tvrdil, že na to německé vojsko není připravené. Rozkol mezi ním a Hitlerem už byl očividný. Dalším hřebíčkem do rakve vztahu dvou dlouholetých spolupracovníků pak bylo, že Hitlerova partnerka Eva Braunová žárlila na Emmy Göringovou. „O té Hitler mluvil jako o první dámě Třetí říše (oficiálně se totiž o jeho vztahu s Braunovou nevědělo a Hitler byl svobodný, pozn. red.),“ uvádí list The New York Times.

Mimochodem, nacistický pohlavár měl také jedno velké tajemství. „Jeho mladší bratr Albert, který byl jeho úplným opakem, v době holocaustu zachránil stovky Židů a disidentů, které pronásledoval režim, jenž pomáhal vybudovat jeho starší bratr,“ upozorňuje list The Guardian.

Albert se snažil těžit z pozice Hermanna Göringa v prospěch těch, kterým se snažil pomáhat. „Často docházel do jeho kanceláře, kde apeloval v něčí prospěch. A i když se gestapo o Alberta zajímalo, a dokonce byl na něj čtyřikrát vydán zatykač, nikdy zatčen nebyl, jeho velký bratr mu vždy přispěchal na pomoc,“ dodává The Guardian. Göring to dělal navzdory tomu, že jeho vztah s bratrem byl už léta narušený.

Jinak se ale politicky po rostoucích neshodách s Hitlerem Göring začal stahovat a pokračoval v tom až do konce války. Tím více se ale mohl věnovat tomu, co měl v životě nejraději - přepychu.

Obézní ješitný zloděj umění

Göring byl vždy samolibý a ješitný. Zbožňoval luxus, který si ale většinou užíval na účet někoho jiného. S tím, jak rostla jeho moc v Německu, rostly i jeho požadavky a náklady. Ve třicátých letech nechal vystavět luxusní rezidenci Carinhall. „Pojmenoval ji na počest první manželky,“ připomíná encyklopedie Britannica.

Nacistický pohlavár Hermann Göring vítá hosty ve svém oblíbeném sídle Carinhall, které pojmenoval na počest své první manželky Carin. V tomto sídle shromažďoval umělecká díla, většinou ukradená.Nacistický pohlavár Hermann Göring vítá hosty ve svém oblíbeném sídle Carinhall, které pojmenoval na počest své první manželky Carin. V tomto sídle shromažďoval umělecká díla, většinou ukradená.Zdroj: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Bild 146-1979-175-10, CC BY-SA 3.0

Zatímco mnozí jiní nacističtí pohlaváři alespoň naoko žili skromně, obézní Göring se se svým bohatstvím nijak netajil. „Byl egocentrický, vystupoval bombasticky. Liboval si v okázalých šatech a uniformách, dekoracích a extravagantních špercích,“ popisuje nacistického zločince encyklopedie Britannica. Jak uvádí server History, převlékal se i pětkrát denně.

Peníze získával nekale - na jeho účet šly úplatky od německých továrníků, kterým dohazoval kšefty, či mu putovaly podíly z peněz důstojníků a z válečné kořisti. I ve chvílích, kdy na tom země kvůli válečným výdajům začínala být ekonomicky špatně, si Göring dopřával to nejlepší z nejlepšího - na stole, i v šatníku. „Dal otevřít skříně, aby nám dopřál pohled na svůj poklad z francouzských mýdel a parfémů, který mu musel vystačit na léta. Na závěr tohoto divadla poslal pro svou sbírku diamantů a klenotů, které zjevně měly hodnotu mnoha tisíců marek,“ napsal ve svých pamětech Řídil jsem Třetí říši nacistický architekt Albert Speer, který Göringa navštívil v Carinhallu na konci války.

Loď Cap Arcona se plavila po mořích od roku 1927, dne 3. května 1945 se stala obětí náletu
Z koncentráku vypluli vstříc smrti. Nacistický Titanic byl hrobem i pro Čechy

Největší lásku věnoval zločinec Göring umění. Pro jeho úctyhodnou sbírku děl čítající obrazy nejslavnějších světových malířů jeho agenti kradli díla po celé Evropě. Brali je z muzeí okupovaných států, či z konfiskovaného majetku odpůrců nacismu a Židů. „V třech čtyřech řadách visely v halách a místnostech cenné obrazy. Když už neměl na zdích místo, začal používat strop velké vstupní haly,“ poznamenal o Göringově soukromé domácí galerii Speer.

Göring si opravdu vybíral umělecké lahůdky. „Tintoretto, Renoir, Rubens, Monet, van Gogh, Botticelli, to vše viselo v Carinhallu,“ zmiňuje magazín New Yorker. 

Na konci války dal svůj majetek ukrýt. „Umělecká díla se nacházela na různých místech v okolí německého Berchtesgadenu,“ uvádí web Smithsonian Institute. Po objevení byla většina sbírky převezena do sbírek německých muzeí.

Záhadná smrt válečného zločince

S Hitlerem se Göring naposledy potkal 20. dubna 1945, kdy nacistický vůdce poprvé přiznal, že Německo prohrává. To už se k Berlínu probojovávaly sovětské i americké a britské jednotky. V posledních dnech Hitlerova života se vztah s Göringem naprosto zhroutil - Göring totiž 22. dubna poslal Hitlerovi dopis, v němž napsal, že převezme velení. To bral nacistický vůdce jako zradu, zbavil Göringa všech hodností a vydal rozkaz jej popravit.

Göring pochopil, že je zle, a několik dní si s rodinou užíval v Obersalzbergu, než se počátkem května 1945 nechal zatknout americkými jednotkami. Společně s dalšími pohlaváry, kteří nespáchali sebevraždu, jej pak soudil norimberský tribunál. V době procesu pobýval Göring na samotce, a upínal se ke své ženě a dceři. Jedinkrát, kdy ve vězení viděl svou dceru Eddu, údajně plakal.

V soudní síni se ale nacistický zločinec rozhodně pokorně nechoval. Snažil se ovlivňovat ostatní, řídil a pečlivě připravoval svou obhajobu - vše zřejmě v naději, že se mu podaří ze všeho vykroutit. „Vnímal se jako skvělý obhájce, historická postava, a popíral svůj podíl na nejhorších zločinech nacismu,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Válečný zločinec Hermann Göring před norimberským tribunálem.Válečný zločinec Hermann Göring před norimberským tribunálem.Zdroj: Wikimedia Commons, Raymond D'Addario, volné dílo

Mnohdy se choval povýšeně. „Plně přiznávám, že mou zálibou je sbírání,“ říkal s úsměvem ohledně uměleckých děl, která patřila do jeho sbírky.

Na podzim 1946 byl nacistický pohlavár, který se mimo jiné podílel na vyvražďování Židů a plundrování jejich majetků, odsouzen k trestu smrti oběšením. „Byl uznán vinným z válečných zločinů i zločinů proti lidskosti,“ připomíná United Stated Holocaust Memorial Museum. Göring ještě žádal, aby byl raději zabit zastřelením, soud mu ale nevyhověl.

Několik hodin předtím, než měl být vykonán rozsudek, spolkl kapsli kyanidu a zabil se. Dodnes se neví, jak se k jedu dostal - podle jedné z verzí mu jej ukrytý v některém z osobních předmětů dal americký důstojník Jack G. Wheelis. Uvádělo se ale také, že mu kapsli ukrytou v peru nevědomky přinesl dozorce Herbert Lee Stivers (který se k tomu v roce 2005 přiznal), nebo že ji měl celý čas schovaný v jednom kosmetickém produktu.