Omyl č. 1: Rusko na Ukrajinu nezaútočí

Už mnoho měsíců před začátkem agrese na konci února 2022 začalo Rusko shromažďovat u hranic s Ukrajinou množství jednotek. S oficiálním zdůvodněním, že to jsou jen cvičení, po kterých budou tyto ruské síly znovu staženy. „Neexistují žádné plány či záměr zaútočit na Ukrajinu. Není důvod obávat se nějaké eskalace situace,“ uvedl podle BBC v lednu náměstek ruského ministra zahraničí Sergei Ryabkov.

Samotný prezident Putin také tvrdil, že válku v Evropě nechce a opakoval, že síly u hranic s Ukrajinou není třeba vnímat jako riziko. „Tato vojenská cvičení jsou čistě obranného charakteru a neznamenají nebezpečí pro žádný cizí stát,“ ubezpečoval podle Sky News v únoru.

Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza mladší poskytl Deníku rozhovor, v němž rozebírá dvouleté výročí války na Ukrajině:

Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza
Válku rozhodne ukrajinská morálka a dodávky zbraní, říká bezpečnostní analytik

Když krátce před útokem Rusko 21. února uznalo nezávislost separatistických republik, doněcké a luhanské, brali to i mnozí dobře informovaní znalci situace jako odklon od velké invaze. Jako signál, že se Putin spokojí jen s touto malou částí Ukrajiny. Opak se ukázal pravdou. „Nevěřili jsme, že Rusko na Ukrajinu zaútočí, ačkoliv nás varoval Bílý dům i americký ministr zahraniční Blinken,“ přiznal později podle Deutsche Welle vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Omyl č. 2: Kyjev do týdne po začátku ruské agrese padne

Nejen ruské vedení, ale také představitelé západních států počítali s tím, že ruská invaze velice rychle dosáhne svých cílů, především obsazení Kyjeva a dalších velkých ukrajinských měst. „Při pozemním útoku Kyjev padne během několika dní,“ uvedl tehdy pro Newsweek bývalý vysoký důstojník amerických tajných služeb, který zůstal v anonymitě.

Podobná očekávání měli dle deníku Washington Post také další američtí představitelé i CIA. Jenže ruské invazní jednotky narazily na tvrdý odpor Ukrajinců a letecký výsadek u Kyjeva se Rusům nezdařil. Přestože se bojovalo už na předměstí Kyjeva v Buči, nakonec byly ruské jednotky zastaveny a s velkými ztrátami se od Kyjeva musely stáhnout. Speciální operace (jak představitelé Ruska invazi označují), která měla trvat po vzoru připojení Krymu pár dní, se změnila v krvavou, dlouhou a vyčerpávající válku.

První dny války očima reportéra Deníku

Deník byl prostřednictvím reportéra Luboše Palaty v Ruskem napadené Ukrajině už den po začátku agrese. Připomeňme si atmosféru prvních dní války třemi tehdejšími reportážemi:

Omyl č. 3: Ukrajinci mají motivaci bojovat, Rusové ji nemají

Na počátku to tak možná vypadalo. Rusové, kteří nebyli připraveni na ukrajinský odpor, měli značné ztráty, mnoho se jich Ukrajincům samo vzdávalo, do tvrdých bojů, jako třeba kolem Bachmutu, muselo Rusko posílat jednotky žoldáků Jevgenije Prigožina.

Loni v srpnu po havárii soukromého letadla zemřel šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin:

Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin je zřejmě po smrti. Havárie letadla je stále zahalena tajemstvím
Záhadná smrt Prigožina: Co vše se o nehodě ví, o čem se spekuluje, reakce Ruska

Jenže podle ruského hesla - horší než válka je prohraná válka - se morálka Rusů postupně zvedla. A dnes už o masových dezercích nejsou zprávy. Zároveň však platí i to, že statisíce Rusů i Ukrajinců se ukrývají před odvodem do armády v zahraničí. Včetně Česka.

Omyl č. 4: Západ přestane kupovat ropu a plyn a Rusko se zhroutí

K úplnému odstřihnutí Evropy od ruské ropy a plynu zatím nedošlo. Na plyn nejsou ani žádné sankce. Na ropu ano, ale některé země, včetně Česka a Slovenska, mají výjimku a dál ji používají. Dodávky ruského plynu do Evropy v posledních měsících navíc kvůli cenovému dumpingu dokonce výrazně rostou. Ropu se daří přes různé sankční překážky vyvážet i do Asie, především do Indie a Číny. Plyn chce Rusko také přesměrovat do Číny, byť to jde pomaleji, než se plánovalo.

Díky stovkám miliard rublů v rezervních fondech se zemi také daří držet ekonomickou stabilitu, byť na nižší úrovni než před válkou. Europoslanci se loni v listopadu shodli, že zavedené sankce nefungují podle očekávání. V usnesení uvedli, že EU je stále jedním z největších odběratelů ruských fosilních paliv. „Můžou za to stále uzavřené smlouvy a různé výjimky ze zákazu dovozu ropy a ropných produktů,“ napsali v dokumentu.

Dva roky války na Ukrajině ve fotografiích:

Omyl č. 5: Rusové mají nekvalitní zbraně a špatnou výstroj

Američtí experti a Pentagon se v prvním roce války domnívali, že ruské síly budou mít v roce 2023 nedostatek munice, zároveň zaznívaly zprávy o nasazování vyřazené sovětské techniky, vojáci měli mít rezavé zbraně a nedostatek jídla. Odborníci pro BBC uvedli, že Rusům dochází zásoby moderních a přesných raket.

Server TSN zveřejnil zjištění, že ruské drony pohání mikročipy z praček a domácích elektrických zařízení, jako jsou například odsávačky mléka. Dokonce i Putin v červnu loňského roku přiznal, že armáda v dané chvíli nemá dostatek vojenské techniky nutné pro vítězství. „Jsou zapotřebí moderní protitankové zbraně a moderní tanky,“ citoval server Politico vyjádření ruského prezidenta.

Naše úloha v tomto konfliktu není se do něj přímo zapojit. Spočívá v podpoře Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Deník Jakub Landovský:

Jakub Landovský
Ukrajina potřebuje víc munice, než dostává, říká český velvyslanec při NATO

Ruskému hospodářství se ale v minulém roce podařilo přejít na válečnou ekonomiku a dnes produkuje více zbraní než Evropa. Vyspělé západní komponenty do vojenské techniky se podařilo Rusku získat v Číně a přes další země, Írán pak Rusům dodává obrovské množství válečných dronů. Municí navíc zásobuje Moskvu velice významně i Severní Korea. Situace ruských vojáků sice stále není ani zdaleka ideální, ale zprávy o katastrofálním stavu zásobování ruské armády už nejsou slyšet. Jsou to naopak Západ a Ukrajina, kdo v zásobování ukrajinských vojáků zbraněmi, municí a částečně i dalšími věcmi zaostávají za potřebami této fáze války.

Krátký sestřih záběrů reportéra Deníku přímo z Ukrajiny, 24. února 2023:

Zdroj: DENÍK/Lukáš Kaboň

Omyl č. 6: Do prosince bude ukrajinská armáda na Krymu

„Na Krym můžeme vstoupit do konce prosince. Není vyloučeno, že to tak bude,“ sdělil předloni v listopadu pro Sky News tehdejší náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov. Ukrajina i západní spojenci si po úspěšné ofenzivě u Charkova na podzim 2022 mnoho slibovali od dodávek vyspělé západní obrněné techniky a děl ukrajinské armádě.

Jenže další ofenzíva na jihu Ukrajiny, která loni v létě začala s několikaměsíčním zpožděním a menším množstvím nové techniky a vycvičených jednotek, než Kyjev doufal, narazila na ruské zaminované obranné linie a tuhý odpor. Na konci roku pak byla s minimálními zisky a poměrně velkými ztrátami zastavena. Plán odříznout pozemní cestu Rusku na Krym a poloostrov obsadit skončil přinejmenším prozatím neúspěchem.

Omyl č. 7: Putin má rakovinu a brzy zemře

Chování ruského prezidenta Vladimira Putina, který už v době covidu téměř nevycházel na veřejnost, vyvolalo mnoho různých spekulací. Včetně té, že má rakovinu a brzy zemře, nebo dokonce, že už zemřel. Různé teorie se objevily také kolem jeho možných dvojníků. Nic z toho se nepodařilo ani vyvrátit, ani potvrdit.

Ruský prezident Vladimir PutinRuský prezident Vladimir PutinZdroj: Profimedia/AP/Kremlin Pool Photo/Mikhail Klimentyev

Faktem je, že dohady o Putinově zdravotním stavu v posledních měsících téměř utichly. Na druhé straně Západ dnes téměř nemá v Kremlu zdroje informací a okolí ruského prezidenta je dnes ještě uzavřenější, než bylo za dob Brežněva či Chruščova.

Omyl č. 8: Na bohaté Rusy dopadnou sankce a oni pak Putina svrhnou

Putin od počátku svého nástupu do Kremlu cílevědomě omezuje moc ruských oligarchů a až na několik málo výjimek si je proto buď podřídil, nebo je donutil odejít ze země. Ruský režim, který je dnes výrazně brutálnější, než byl před válkou, podřídil ruským válečným cílům i většinu oligarchů. Ty udržuje ve strachu před režimem i série různých nevysvětlených úmrtí či sebevražd vysokých úředníků státu a lidí ze společenské smetánky. Sankce Západu ruské oligarchy sice zasáhly, ale spíše než k odporu proti Putinovi je vehnali do jeho náručí. Prezident a jeho režim mají, zdá se, situaci v Rusku stále pod kontrolou.

Omyl č. 9: Afriku kvůli obilné blokádě Černého moře čeká hladomor

Ruská agrese společně s dojezdem covidu skutečně vyhnala ceny potravin a zemědělských surovin do nebývalé výše. Zvláště proto, že Ukrajině, která je důležitým zemědělským vývozcem, válka velmi ztížila a na čas dokonce zcela zastavila možnost vyvážet potraviny loděmi po Černém moři.

Reakce Polska, Maďarska a Slovenska, které před Ukrajinou začaly zavírat trh, nebyla podle mě správná, řekl ministr zahraničí na zákaz dovozu obilí:

Ministr zahraničí Jan Lipavský
Je dobře, že jsme obilí z Ukrajiny nezakázali, říká ministr Jan Lipavský

Dnes už jsou světové ceny potravin a zemědělské produkce na předválečné a předcovidové úrovni a je jich dostatek, nebo dokonce přebytek. Ukrajině se daří likvidovat ruské válečné lodě, chránit přístavy a vytvořit koridor Černým mořem. Ukrajinský vývoz obilí a další produkce loděmi se loni dostal na předválečnou úroveň.

Omyl č. 10: Ukrajina může vstoupit do EU během několika let

Ukrajina se od počátku války z přidruženého členství posunula až k zahájení vstupních rozhovorů s EU. Téměř dohnala některé země Balkánu, které jednají s Bruselem už přes deset let. Na druhé straně jde pouze o politické gesto, Ukrajina podmínky pro zahájení vstupních rozhovorů s EU splnila jen zčásti.

Volodymyr Zelenskyj v Bruselu na summitu EU, 9. 2. 2023Volodymyr Zelenskyj v Bruselu na summitu EU, 9. 2. 2023Zdroj: Profimedia

Další postup ke členství bude velice složitý, což ukazují i protesty evropských farmářů proti otevření unijního trhu pro ukrajinské zemědělské plodiny. Představy prezidenta Volodymyra Zelenského o vstupu do EU v řádu několika let jsou velmi nereálné. A to dokonce, i kdyby válka s Ruskem skončila velice rychle a za výhodných podmínek pro Ukrajinu.

Omyl č. 11: Ukrajinští uprchlíci se vrátí po válce zpět

Z několika milionů Ukrajinců, především žen a dětí, kteří dnes pobývají nejen v Polsku, Česku a Německu, ale doslova v celé Evropě, se stále chce nejméně část vrátit zpět na Ukrajinu. Po prvním roce války se dokonce menší část z válečných běženců z EU na Ukrajinu zpět vrátila. Především do Kyjeva a dalších válkou málo zasažených oblastí.

Datová redakce Deníku se zaměřila na uprchlíky z válkou zmítané země, kteří našli azyl v České republice:

Od počátku konfliktu přijala Česká republika asi 590 tisíc ukrajinských uprchlíků
Pracujících uprchlíků z Ukrajiny v Česku přibývá: Kdo jsou, jak žijí, co plánují

Prodlužující se válka a zmenšující se naděje na jasné ukrajinské vítězství však chuť k návratu u mnoha Ukrajinců snižují. Je proto stále pravděpodobnější, že větší část ukrajinských válečných běženců v zemích EU zůstane.

Také proto, že mnohde, hlavně v Polsku a Česku, se velice slušně integrují a jejich přítomnost nebudí zásadnější napětí ve společnosti.

První dny války očima reportéra Deníku

Deník byl prostřednictvím reportéra Luboše Palaty v Ruskem napadené Ukrajině už den po začátku agrese. Připomeňme si atmosféru prvních dní války třemi tehdejšími reportážemi: