„Technologie zdravotního dohledu, které mnoho evropských zemí zavedlo po vypuknutí pandemie koronaviru v loňském roce, byly často zaváděny bez dostatečné transparentnosti, záruk a demokratické diskuse,“ píše se ve zprávě, kterou vydala minulý týden evropská nezisková a výzkumná společnost AlgorithmWatch a o níž informovala AP. Organizace se zaměřuje na sledování dopadů systémů umělé inteligence na společnost.

O využití dronů ve Vietnamu jsme psali zde:

Vietnam v době koronaviru
Vietnam kosí covid. Hygienici proto začali hlídat karanténu pomocí dronů

Úřady se podle výsledků této zprávy správně snažily vyvinout nové technologie nebo použít ty stávající k boji proti šíření viru. Vytvořily aplikace pro digitální sledování kontaktů, aby mohly určit, kdo byl v okolí infikovaných lidí. Později světlo světa spatřily očkovací pasy k ověření, že jejich držitelé opravdu byli očkováni vůči covidu. Důvody jsou známé: umožnění cestování, návštěv koncertů, restaurací a dalších podniků. V Asii neváhaly místní státy při vynucování pravidel sociálního distancování použít drony, například ve Vietnamu, ale použít je chtěla třeba i belgická policie.

„Mnoho z těchto systémů využívalo technologii tzv. automatizovaného rozhodování, která zredukovala složité sociální výzvy, které infekce představuje, jen na řadu technologických problémů, které vyřeší algoritmus,“ uvedla berlínská nezisková organizace. AlgorithmWatch. I ona ovšem uznala, že moderní technologie hrály pozitivní roli při záchraně řady životů během pandemie, jako příklad uvedla pomoc umělé inteligence při zvyšování efektivity distribuce vakcín.

ON-LINE ke covidu čtěte ZDE

Autoři se ovšem také domnívají, že naopak velmi znepokojivým trendem covidových časů je, jak byla pandemie využita k „další normalizaci dohledu a k měření a predikci rostoucího počtu denních aktivit. Nyní v podstatě včetně veřejných a osobních zdravotních údajů.“ Což je podle organizace ještě větší a už celosvětový problém, pokud se vezmou v úvahu možné „chyby a úniky dat“. Ty nyní vedou k rovněž rostoucímu počtu zneužití informací z těchto technologií určených čistě pro boj s covidem.

Jasné vymezení použití

Řešení není podle AlgorithmWatch složité: Při zavádění technologií s automatizovaným rozhodováním je třeba jasně vymezit její použití. Jakýkoliv únik, netransparentnost či nevhodné hromadné nasazení totiž ohrožují demokratické principy.

Zpráva zdokumentovala mimo jiné i problematické začátky a následná úskalí, které zaváděné nové a často nevyzkoušené technologie přinesly. Soustředila se především na evropské země.

Na internetu se šíří dokumenty od Pfizeru. Ne všechny jsou však pravdivé

V prvních dnech počátečního lockdownu v roce 2020 například plánovala belgická policie používat drony k monitorování sociálního distancování. Odpor byl ale tak silný, že od svého nápadu rychle upustila. Posun v používání bezpečnostních kamer původně v zemi instalovaných k boji proti závažné trestné činnosti a především terorismu už pandemií paralyzovanou společnost nevzrušil. „To ovšem zvýšilo riziko dohledu nad společností,“ uvádí zpráva.

Aplikace, chatbot i algoritmy

Masivní rozvoj zaznamenaly aplikace určené pro sledování kontaktů. Většina z nich je založena na technologiích vyvinutých společnostmi Apple a Google. Využit je při nich signál Bluetooth k anonymnímu kontaktování všech chytrých telefonů, které jsou v blízkém okolí a delším než náhodném přiblížení. Následně se vše propojí s informací, zda některý z majitelů telefonů nebyl pozitivně testován apod. Jenže ani tento systém není stoprocentní, příjem bývá nestabilní, a například chybovost aplikace kyperské vlády byla tak vysoká, že „nebyla široce přijata“.

I aplikace o stavu očkování nizozemské vlády CoronaCheck byla sužována chybami. Vzhledem k decentralizovanému designu citlivému na soukromí nešlo změnit klientovi jeho QR kód, přestože byl testován pozitivně, což mu umožnilo nepřetržitý přístup do míst, která vyžadovala doklad o očkování nebo negativní výsledek testu. Navíc bylo dokonce možné s aplikací manipulovat, a získat tak falešný výsledek testu. Nizozemské ministerstvo zdravotnictví agentuře AP na otázky ohledně aplikace CoronaCheck neodpovědělo.

Lyžařské středisko v Tyrolsku. Ilustrační snímek
Na lyže do zahraničí? Jen s očkováním a v Itálii nově i bez alkoholu

Estonský chatbot používaný na řadě vládních webů zase poskytoval nesprávné informace o možnosti očkování. V jednom případě letos v říjnu dokonce klientovi oznámil, že proti viru není k dispozici dosud žádná vakcína.

Polská vláda zase vyvinula algoritmus k ověření daňové rezidence podnikatelů, aby se mohli snadněji přihlásit o finanční pomoc při pandemii. Ale dostala se pod palbu kritiky, protože nezveřejnila jeho podrobnosti. Mohl tak být prý využíván vládou k získávání informací o soukromnících.