Lithium-iontové baterie změnily svět, mimo jiné stojí za revolucí v automobilovém průmyslu a rozšířením elektromobilů. Není divu, že si jejich vývoj vysloužil v roce 2019 Nobelovu cenu za chemii.

V té době už bylo Polsko největším vývozcem baterií určených pro elektromobily v Evropské unii. Poláci mají v tomto odvětví velký potenciál, nejprve ale musí překonat několik výzev, zejména těch energetických a environmentálních.

Export roste pandemii navzdory

Vývoz v Polsku vyrobených baterií nezastavila ani koronavirová krize. Podle dat statistického úřadu jeho hodnota na konci roku 2020 dosáhla 400 milionů eur a dále roste. Baterie se staly jedničkou v polském exportním žebříčku a na konci loňského roku také nejprodávanějším polským zbožím v zahraničí. K tomu dopomohlo především zvýšení výrobních kapacit.

„Každý devátý elektromobil v Evropě bude mít baterii z Polska,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki v roce 2017, když začala stavba v současné době největší evropské továrny na lithium-iontové baterie v obci Biskupice Podgórne v Dolnoslezském vojvodství. Továrna patří korejskému koncernu LG Energy Solutions (dříve LG Chem) a ročně vyrobí až 100 000 kusů baterií.

Rozvoj bateriového průmyslu v Polsku napovídá, že v Evropě bude jezdit elektromobilů s polskými bateriemi ještě více.

Největší továrna na světě bude v Polsku

LG má v Polsku velké plány. Korejský koncern na konci ledna oznámil, že rozšíří továrnu v obci Kobierzyce poblíž Vratislavi. Ta má být dokončena na konci roku 2022 a zaměstnat až 10 000 lidí.

„Bude to největší továrna na baterie do elektromobilů na světě, která pokryje až 60 procent poptávky,“ řekl ředitel Agentury pro průmyslový rozvoj (IDA) Cezariusz Lesisz. A IDA plán korejského investora podporuje.

Nová továrna má ročně vyrábět baterie s celkovou kapacitou dosahující 100 GWh. To by vystačilo zhruba na jeden milion elektromobilů nebo téměř 10 milionů hybridů typu plug-in, a výrazně tak přispělo k navýšení kapacit globální produkce, která v roce 2019 dosahovala 180 GWh. Pro srovnání, největší továrna na světě, která se nachází v Číně, dosahuje ročně výrobní kapacity 60 GWh.

Továrny nestojí pouze v Dolnoslezském vojvodství, ale i v Opolském vojvodství nebo v regionu Zagłębie. Nevyrábí se zde pouze celé baterie, ale také jejich komponenty.

K Polsku navíc obracejí svou pozornost i další investoři. Z těch jihokorejských je to například SK Innovations, Nara Battery Engineering, Foosung či Enchem. Zájem je znát také z Evropy, třeba od belgické společnosti Umicore, britské firmy Johnson Matthey nebo švédské společnosti Northvolt.

Poptávka je především z Německa

Není náhodou, že jsou polské výrobní závody situovány v západní části země. Největšími odběrateli jsou totiž německé firmy, jako jsou Volkswagen, Daimler a BMW. Baterie z Polska směřují také do české Škody, francouzského Renaultu, britského Jaguaru či korejského Hyundaie. Nová výroba v obci Kobierzyce má pak dodávat baterie i americkému Fordu-Mustangu a Transitu.

„Nesmíme také opomenout, že koncern BMZ v Hlivicích vyrábí baterie do elektrických autobusů, kol, koloběžek a dalších zařízení,“ dodal v rozhovoru pro EURACTIV.pl Jan Wiśniewski z Polské asociace alternativních paliv.

Poptávku navíc popohání pokles cen baterií. Mezi lety 2010 a 2019 klesla cena za jednu kWh asi o 90 procent (počítáno v dolarech). Ještě před několika lety stála baterie zhruba 60 procent ceny elektrického vozidla, v současné době je to o polovinu méně. Za poklesem ceny stojí jednak účinnost samotných baterií a jednak také inovace, díky kterým už k jejich výrobě není potřeba tolik drahého a vzácného materiálu, jako jsou kobalt a lithium.

Muskova firma pracuje také na výrobě nového typu vlastních bateriových článků známých jako 4680. Ty by měla od letošního léta vyrábět i německá gigatovárna. „Nové baterie bude ale pro Teslu vyrábět také Panasonic a pravděpodobně i LG,“ doplnil Bajczuk.

Bajczuk vidí v úspěchu Tesly příležitost pro Polsko. „Obchodní úspěch Tesly pravděpodobně povede k dalším objednávkám článků od externích výrobců včetně těch z Polska. Poptávka navíc poroste s nárůstem popularity elektromobility. Sektor má velký potenciál,“ předpověděl.

Důvodů proč se baterie vyrábí ve velkém zrovna v Polsku je několik. Jedná se například o nízkou cenu práce v porovnání se západní Evropou, atraktivní geografickou pozici poblíž evropských automobilek, ale také o podporu pro investory ze strany státu. V roce 2019 polská vláda přišla pro tyto účely s dotační obálkou přesahující tři miliardy eur.

Rozšiřování výroby doprovází komplikace

Investoři však ve své expanzi čelí několika komplikacím. Například těm administrativním, což zdržuje rozvoj výrobních kapacit. Společnosti Capchem, která chce otevřít továrnu na elektrolyty v prostorách bývalé továrny BASF ve městě Śrem ve Velkopolském vojvodství, se stále nepodařilo získat povolení od samosprávy. Ta totiž přihlíží k názorům místních, kteří zde továrnu nechtějí kvůli obavám ze znečištění. Navíc zjistili, že investor nenechal vypracovat náležité vyhodnocení rizik pro životní prostředí.

Mimoto jsou tu také klimatické výzvy. Jak připomněl Bajczuk, bude náročné naplnit požadavky evropské bateriové směrnice, podle které budou muset evropští výrobci od roku 2027 uvádět uhlíkovou stopu svého produktu.

„Pro Polsko, které má nejvíce znečišťující energetický mix v EU, to může znamenat, že už nadále nebude tak atraktivním místem pro investice do výroby baterií. Pokud jím chce Polsko v dlouhodobém horizontu zůstat, musí přijít s dobrými předpisy a nabídnout atraktivní podmínky pro investice do recyklace baterií tak, aby bylo schopné výrobcům zajistit přístup k surovinám pro výrobu nových bateriových článků,” upozornil Bajczuk.

Konkurovat asijskému trhu zatím není nemožné

Největším výrobcem lithium-iontových článků zůstává Čína a v případě „malých“ baterií určených například pro laptopy či smartphony jím pravděpodobně zůstane. Do budoucna by si však nemusela udržet prvenství ve výrobě baterií pro elektromobily, jejichž výroba se rozšířila po celém světě včetně Evropy.

Jak ale upozornil Wiśniewski, Evropa má stále co dohánět. „V roce 2020 byli největšími výrobci asijské země – Čína, Jižní Korea a Japonsko. Vyrobilo se zde asi 77 procent článků z celosvětové výroby, 80 procent surovin a 60 procent součástek pro baterie,” upřesnil expert. V Číně se nachází také většina velkých továren, které na světě jsou (109 ze 142 továren).

Evropská unie ale chce, aby byla Evropa ve výrobě baterií soběstačná. Podle Evropské komise by toho měla dosáhnout už do roku 2025 a poté, co uspokojí poptávku zdejšího automobilového sektoru, by mohla mít i exportní ambice.

Do evropské výroby tak směřují masivní investice. Podle odhadů Komise jen v roce 2019 činily investice do celého dodavatelského řetězce v EU asi 60 miliard eur, což je třikrát vice než v Číně.

Unie se také vzhledem ke svým ambiciózním klimatickým závazkům soustředí na dopady výroby na životní prostředí. „Návrh nové legislativy k bateriím cílí na vytvoření konkurenceschopnosti založené na udržitelném rozvoji. Není to navíc jen o nízké uhlíkové stopě, ale také o udržitelném a etickém získávání materiálů. V této oblasti mohou být evropští hráči úspěšní,” vysvětlil Bajczuk.

Polsko tedy musí nejprve ozelenit výrobu, a snížit tak uhlíkovou stopu „svých“ továren. Mělo by se to ale vyplatit, ohled na životní prostředí se může stát konkurenční výhodou. Například Švédská továrna v Skellefteå dokáže čínské výrobě konkurovat co do ceny a účinnosti baterie, ale také právě výrobou šetrnější k životnímu prostředí.

Podle Wiśniewskiho jsou plány EU na bateriovou soběstačnosti „velmi optimistické“. „Energeticko-ekonomická prognóza od Bloombergu předpokládá, že asijské státy si svou dominantní pozici udrží právě pouze do roku 2025,“ poznamenal.

EuractivZdroj: EuractivDeník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.